První máj je v Česku tradičně chápán jako svátek lásky,[1] zejména pod vlivem veršů Karla Hynka Máchy. V Československu byla tato interpretace postupně zastiňována oslavami Svátku práce nazývaného též První máj (v Československu již před 2. světovou válkou,[2] ale zejména po roce 1945).
Po roce 1990 začala česká periodika užívat ve spojení s 1. májem i užší význam – svátek zamilovaných.[3]
Česko
V Česku jsou první máj i celý květen tradičně chápány jako svátek a měsíc lásky. S tímto pojetím je tradičně spojena především noc předcházející prvnímu květnu zahrnující stavění a hlídání máje, vylévání cestiček z hašeného vápna smíšeného s vodou mezi domy milenců a malování vápnem srdcí a nápisů na jejich vrata.[4]
Na první máj se také líbají zamilované páry pod rozkvetlým stromem. Podle etnografky Kláry Posekané se nejedná o starý zvyk, mohl vzniknout okolo počátku 20. století a pravděpodobně v městském prostředí, snad v souvislosti s Karlem Hynkem Máchou a Petřínem. Za vhodný strom bývá nejčastěji považována třešeň, višeň, jabloň či bříza.[5][6]
V tento den či předcházející se také koná studentská slavnost majáles.
Ve Spojeném království se první máj slavil tradičně tancem mladých mužů a žen okolo májky a v některých venkovských oblastech je slaven dodnes. Oslavy zahrnovaly také průvod vedený dívkou zvolenou za Královnu máje, případně i chlapcem zvoleným Králem máje oděným v zelené symbolizující plodnost a jaro. Ve středověku bylo slavení tohoto svátku církví tolerováno, ale roku 1644 pod vlivem puritánů bylo stavění májek zakázáno. Po restauraci monarchie v roce 1660 však bylo jejich stavění obnoveno a v 19. století ještě získalo na popularitě. V téže době však oslavy ztratily zbytky svého předkřesťanského a plodnostního charakteru a tanec kolem máje se proměnil v dětskou hru.[7]
