Příroda Vojenského újezdu Libavá je v současnosti cíleně ochraňovaná a vyvíjí se v souladu s legislativou Ministerstva životního prostředí České republiky. To je velký posun v transformaci prováděné od r. 1989. Celý vojenský újezd je z ekologického hlediska velice stabilní území s minimálním poškozením přírody a krajiny. Kvalitě přírodních ekosystémů pomáhá také minimální přítomnost lidí. Vyskytují se zde také velké šelmy (rys a vlk).
Seznam některých chráněných lokalit a projektů ochrany
Natura 2000 - soustava chráněných území členských států Evropské unie. Ochrana vzácných druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť. Ve vojenském újezdu Libavá se vyskytují:
Evropsky významná lokalita Libavá – (rozloha 11376,10 ha). Představuje území Oderských vrchů a části Nízkého Jeseníku (přibližně ohraničené obcemi Město Libavá, Hrubá voda, Hlubočky, Velký Újezd, Loučka, Podhoří, Boškov a severní hranici vojenského újezdu až k přehradě Barnovská. Je to rozsáhlé území zahrnující zalesněné západní a jihozápadní svahy Oderských vrchů, zalesněnou vrcholovou část Oderských vrchů a bezlesí náhorní plošiny s nivou řeky Odry. Na utváření charakteru území se výrazně podílejí vodní toky, které svou erozivní činností vytvořily hluboce zaříznutá údolí.[1]
Ptačí oblast Libavá (rozloha 32727,52 ha) – Ornitologicky velmi cenné území. V ptačí oblasti Libavá byl prokázán výskyt 165 ptačích druhů, z toho 103 hnízdících. Z ornitologického hlediska patří tato oblast k nejméně prozkoumaným oblastem v rámci České republiky.
Vzácné rostliny a houby a hmyz ve vojenském újezdu
Ve vojenském újezdu Libavá se vyskytuje také mnoho vzácných rostlin, hub a hmyzu. Např. mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) či střevlík hrbolatý (Carabus variolosus).[2]
Problémy
Kůrovcová kalamita - Podobně jako v jiných smrkových oblastech v Evropě, kůrovcová kalamita se nevyhnula ani Vojenskému újezdu Libavá. V důsledku vhodných podmínek se brouci z podčeledi kůrovci(Scolitinae) přemnožili, což má velký podíl na úbytku zdravých smrkových porostů. Na Libavsku se tento problém řeší především kácením a rychlým zpracováním napadených smrků. Příčin kůrovcové kalamity je zřejmě několik:
Nevhodná skladba lesa - dřívější vysazování smrkových monokultur, klimatické změny.
Klimatické změny - dlouhodobější sucho.
Chyby v procesu transformace a managementu celého lesního hospodářství ČR po roce 1989.
Vojenský újezd Libavá - Natura 2000 a ochrana přírody. www.cizp.cz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - středisko Olomouc, 2012-06-20 [cit. 2021-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-23.