Sídelní část obce Kuřívody byla založena na bezdězském panství Přemyslem Otakarem II. jako královské město Freistadt (Vristad, Svobodné Město) mezi lety 1264–1278, lokátorem byl pravděpodobně Hertvík z Kravař.[4] První zmínka o městě je z roku 1279, kdy si královna Kunhuta, držená na Bezdězu, vyprosila návštěvu kostela sv. Jiří ve Vristadu.[4] Původní název města ve 14. století vymizel a od 15. století se používal český název Kuřívody, od 17. století souběžně i německý název Hühnerwasser.[4] Předpokládá se, že název vyjadřoval, že v obci byly jen velmi malé vodní toky (slabé pramínky, kde by se napojili jen kurovití ptáci) – nedostatek vody bránil i většímu rozvoji města.[4]
Od 17. století až do druhé světové války byly Kuřívody osídleny převážně německým obyvatelstvem, proto bylo území v roce 1938 zabráno Německem jako součást Sudet a po válce (počátkem roku 1947) výrazně postiženo vysídlením Němců. Již v letech 1942–1943 vznikl na neosídlené části území výcvikový prostor Wehrmachtu a v dubnu 1945 zde vznikla dvě letiště. Koncem roku 1946 rozhodla československá vláda o zřízení vojenského tábora (vojenského prostoru) Ralsko, následkem čehož byly některé vesnice zlikvidovány a jiné využity pro vojenské účely. V letech 1968–1991 vojenský prostor využívala okupační sovětská vojska, od té doby je území postupně čištěno od následků působení vojsk, zejména od nevybuchlé munice, ale i různých ekologických zátěží.
Novodobá historie obce Ralsko se začala psát 1. ledna1992, kdy došlo ke sloučení devíti osad na území bývalého vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek o rozloze 171 km².[5] První novodobé obecní zastupitelstvo vzešlo z komunálních voleb v roce 1992.
V době voleb měla obec 630 občanů. V letech 1991–1993 nalezlo v Ralsku domov 170 volyňských Čechů z ukrajinských vesnic Malá Zubovština a Malinovka, postižených černobylskou jadernou katastrofou. Další významný příliv osídlenců nastal až koncem 90. let, kdy se do prvních rekonstruovaných domů po sovětské armádě v Ploužnici a Kuřívodech začaly stěhovat rodiny prakticky ze všech částí Česka.
V tomto bývalém vojenském prostoru se mimo jiné nachází i přistávací dráha již nepoužívaného letiště Hradčany, která byla v 70. letech 20. století Sovětskou armádou rozšířena, aby ji mohl v případě špatného počasí v okolí kosmického střediska Bajkonur v Kazachstánu použít sovětský raketoplán Buran.[6][7]
S účinností od 1. prosince2006 byl obci Ralsko 10. listopadu 2006 přiznán status města podle § 3 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., který umožňuje vrátit status města obci, která byla městem přede dnem 17. května 1954.[8] S velkou podporou Libereckého kraje se podařilo v prosinci 2014 schválit územní plán města Ralsko a od 5. ledna 2015 otevřít stavební úřad.[9]
Na přelomu března a dubna 2011 byl zastupitelstvem odvolán z funkce starosty Ing. Miloš Tita (nezávislý) a do vedení města se po dvou letech vrátil Miroslav Králík z ČSSD. K rozsáhlým změnám došlo i ve složení městské rady.[10] K dalším rozbrojům docházelo i v roce následujícím, kdy byly odvolávány výbory zastupitelstva.[11] V březnu 2015 byl starosta obviněn státním zástupcem ze zneužití pravomoci veřejného činitele.[12]
Dne 21. dubna 2015 byl odvolán z funkce starosty Miroslav Králík, staronovým starostou byl zvolen Ing. Miloš Tita z Iniciativy nezávislých. Ke změně došlo i na postu místostarosty.[13]
Hradčanské rybníky (přírodní rezervace) – soustava čtyř rybníků s přilehlými mokřady, chráněná bažinní a rašeliništní květena, již vně památky je rekreační Hradčanský rybník
Stohánek (přírodní památka) – skalní věž se zbytky středověkého osídlení a dalšími lidskou činností vzniklými útvary
Meandry Ploučnice u Mimoně (přírodní památka) – meandrující neregulovaný tok Ploučnice s navazujícím komplexem mokřadů a populace vzácných druhů organismů
Obora Židlov – rozsáhlá obora na území bývalého vojenského prostoru, s povoleným vstupem turistům, s chovem divoké zvěře, včetně zubra evropského
Na území obce Ralsko se nachází též útulek pro lesní zvěř a handicapovaná zvířata; leží na břehu Hradčanského rybníka a jsou v něm k vidění především zvířata žijící v okolí, např. prase divoké, liška, kuna či tři druhy bažantů. K největším zajímavostem patří psík mývalovitý z Mongolska a mýval severní ze severu Kanady.
Jedna žena z Náhlova prý kdysi v tůni máchala prádlo, když se jí do něj zachytil zvon. Žena jej nemohla vytáhnout, ale přivolala chalupníky, s jejichž pomocí zvon vyvlekla na břeh. Zvon byl zavěšen do kostela sv. Linharta v Hlavicích a občanům Náhlova se jím pak vyzvánělo při pohřbech zdarma.[zdroj?]
↑Micharl Polák. Stát otevírá v Ralsku stavební úřad. I kvůli ruinám po Sovětech. Českolipský deník [online]. 2015-01-05 [cit. 2015-01-06]. Dostupné online.
↑Radmila Pokorná. Další trable v Ralsku: skončil kontrolní a majetkový výbor. Českolipský deník [online]. 2012-12-12 [cit. 2012-12-12]. Dostupné online.
↑Michael Polák. Obžaloba navrhuje pro starostu Ralska 18 měsíců podmíněně. Českolipský deník [online]. 2015-03-14 [cit. 2015-03-16]. Dostupné online.
↑Michael Polák. Převrat v Ralsku: Odsouzený starosta přišel o místo na radnici. Českolipský deník [online]. 2015-04-22 [cit. 2015-04-22]. Dostupné online.
Literatura
HONS, Osvald. Zaniklé obce kolem Ralska. 1. vyd. Ralsko: Město Ralsko, 2014. 511 s. ISBN978-80-260-6779-5.
.jpg)
