Po revoluci žil s rodiči na panství Dulber na Krymu, které vlastnila carská rodina. Zde kníže Roman přežil revoluci a opustil Rusko spolu s ostatními členy rodiny na britské lodi Marlborough. Žil v exilu ve Francii a později v Itálii.
Stejně jako ostatní členové romanovské odnože Nikolajevičů, tak i Roman odmítal uznat Kirilla Vladimiroviče, který se v roce 1924 v exilu svévolně prohlásil imperátorem vší Rusi. Stejně tak měl negativní postoj k Vladimíru Kirilloviči – v roce 1969 jej oficiálně odmítl uznat za hlavu dynastie.