Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Rudolf Zuber

PhDr. Rudolf Zuber
Narození23. ledna 1912
Vítkovice nebo Moravská Ostrava
Úmrtí29. října 1995 (ve věku 83 let)
Jeseník
PseudonymRudolf Krapina
Povoláníknihovník, archivář, pedagog, spisovatel, katolický kněz, historik, publicista, učitel, církevní historik a spisovatel literatury faktu
NárodnostČeši
Tématacírkev, knihovní věda, archivnictví a dějiny
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Zuber, publikoval i pod pseudonymem Rudolf Krapina (23. ledna 1912, Vítkovice – 29. října 1995, Jeseník) byl český římskokatolický kněz, teolog, církevní historik, archivář a knihovník.

Život

Narodil se 23. ledna 1912 v hornické kolonii dolu Hlubina ležící na rozmezí katastrů Moravské Ostravy a Vítkovic. Jeho otec pocházel z chorvatského Kraljevacu a pracoval jako zámečník na dole Karolina. Rudolf byl třetím ze čtyř sourozenců. Po absolvování reformního reálného gymnázia v Přívoze zahájil v roce 1931 studia na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci.[1] Byl ordinován na kněze v červenci roku 1936, ale nenastoupil do aktivní duchovní správy a mezi lety 1939–1946 působil jako prefekt na Arcibiskupském gymnáziu a semináři v Kroměříži, kde vyučoval dějepis a němčinu. Svou první práci nazvanou Osvobozenecká práce české Ameriky publikoval v roce 1938 v časopisu Vlast pod pseudonymem Rudolf Krapina.[2] Na radu svého profesora církevních dějin Augustina Neumanna se v roce 1937 zapsal ke studiu historie a germanistiky na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Tam měl za učitele tehdejší přední historiky Josefa Šustu, Oldřicha Odložilíka, Václava Chaloupeckého a Karla Stloukala. Pod Stloukalovým vedením pak roku 1946 obhájil doktorskou práci Mladá léta kardinála Dietrichštejna, ve které se zabýval osobou Františka kardinála Dietrichštejna, jemuž věnoval i některá svá pozdější bádání. V roce 1947 převzal správu arcibiskupského archivu v Kroměříži a roku 1950 začal studovat archivnictví na Masarykově univerzitě v Brně u Jindřicha Šebánka, studia musel ukončit v roce 1953.

V zimním semestru 1947/48 začal na Cyrilometodějské teologické fakultě vyučovat československé církevní dějiny. Po komunistickém puči v roce 1948 však bylo kroměřížské Arcibiskupské gymnázium a seminář uzavřeno, uzavřen byl taktéž kroměřížský zámek, kde dr. Zuber působil jako knihovník. Roku 1952 musel ukončit i svou činnost v arcibiskupském archivu a přešel do Zemědělsko-lesnického archivu ve slezském Javorníku. Před tímto přechodem také pracoval jako brigádník v ostravské Nové huti.[3] Do roku 1960 měl ve správě archivní fondy vratislavské arcidiecéze, které jako první zinventarizoval a popsal jako spoluautor Průvodce po archivních fondech Státního archivu v Opavě zveřejněného v roce 1961. V roce 1950 se stal zaměstnancem pobočky šumperského Okresního archivu v Jeseníku, kde vydržel až do svého odchodu do důchodu v roce 1977. Byl také obviněn ze špionáže pro Vatikán. V šedesátých letech vypracoval kandidátskou práci Osídlení Jesenicka do počátku XV. století, která vyšla i tiskem, ale později za normalizace mu nebylo režimem umožněno kandidátský titul obhájit. V téže době věnoval badatelské úsilí např. působení piaristů na Moravě a či osobě Karla Ditterse z Dittersdorfu. Mezi jeho největší díla patří kniha Osudy moravské církve v 18. století, jejíž první svazek vyšel již v roce 1987. Rudolf Zuber zemřel 29. října 1995 v Jeseníku ve věku 82 let.

Kromě češtiny ovládal také dalších 6 světových jazyků – francouzštinu, chorvatštinu, italštinu, latinu, němčinu a polštinu. Rád hrál šachy a poslouchal hudbu.[3] V padesátých letech zažádal o laicizaci a oženil se s Renátou Müllerovou, se kterou vychoval 4 děti.

V Javorníku je po něm pojmenována od roku 2005 Městská knihovna Rudolfa Zubera Javorník.[4]

Dílo

Mezi jeho nejzávažnější díla patří několik prací věnovaných osobě kardinála Dietrichštejna, studie o hudebním skladateli Karlovi Dittersovi z Dittersdorfu, práce o dějinách Jesenicka, zpracované dějiny římskokatolické církve na Moravě, několik studií o Franzi Schubertovi na Jesenicku a dále práce o dějinách církevní hudby na Jesenicku.[5]

Následuje seznam tištěnách rozsáhlejších děl Rudolfa Zubera (nezapracovány drobné studie a netištěná rukopisná díla):

  • KRAPINA, Rudolf. Osvobozenecká práce české Ameriky. Praha: Vlast, 1938. 62 s. 
  • ZUBER, Rudolf. Mladá léta kardinála Dietrichsteina. Praha: Filosofická fakulta University Karlovy, 1946. 107 s. 
  • ZUBER, Rudolf. Internace krakovského biskupa Karla Skorkowského v Opavě v l. 1835-1851. Slezský sborník. 1948, čís. 46, s. 204–226. ISSN 0037-6833. 
    • ZUBER, Rudolf. Internace krakovského biskupa Karla Skorkowského v Opavě v l. 1835-1851. In: JIRÁSEK, Zdeněk. Církevní dějiny Slezska 18.-20. století. Opava: Slezský sborník, 2010. ISBN 978-80-7248-655-7.
  • ZUBER, Rudolf. Účast kardinála Dietrichštejna na likvidaci sporu Bonaventury Hahna s vratislavskou kapitulou. Slezský sborník. 1949, čís. 47, s. 294–317. ISSN 0037-6833. 
  • ŘEZNÍČEK, Jan; HAUBERTOVÁ, Květoslava; ZUBER, Rudolf. Státní archiv v Opavě. Praha: Archívní správa Ministerstva vnitra ČSR, 1961. 227 s. 
  • ZUBER, Rudolf. Hudba v piaristické koleji v Bílé Vodě. Slezský sborník. 1962, čís. 60, s. 351–367. ISSN 0037-6833. 
  • ZUBER, Rudolf. Jesenicko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava: Profil, 1966. 535 s. 
  • ZUBER, Rudolf. Karel Ditters z Dittersdorfu. Šumperk: Vlastivědný ústav v Šumperku, 1970. 23 s. 
  • ZUBER, Rudolf. Osídlení Jesenicka do počátku 15. století. Opava: Matice Slezská, 1972. 162 s. 
  • ZUBER, Rudolf. K čarodějnickým procesům ve Velkých Losinách. [s.l.]: SM 26, 1973. 60 s. 
  • ZUBER, Rudolf. Zlatohorsko včera a dnes (1224-1974). Zlaté Hory: [s.n.], 1975. 124 s. 
  • ZUBER, Rudolf. První ročník klavírní soutěže F. Schuberta. SM. 1978, čís. 36, s. 80. 
  • ZUBER, Rudolf. Pomník Rudoarmějce v Jeseníku. SM. 1980, čís. 39, s. 40. 
  • ZUBER, Rudolf. Nástin hudebních dějin Vidnavy do roku 1945. Vidnava: Lidová škola umění, 1982. 16 s. 
  • ZUBER, Rudolf. Hospodářský a správní vývoj olomouckého biskupství v 18. století. In: Studie Muzea Kroměřížska. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1982. S. 29–53.
  • ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století 1695-1777. I. díl. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1987. 292 s. 
  • ZUBER, Rudolf. Die mährischen Wallfahrten im 18. Jahrhundert. Geiß-Nidda: Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen - Mähren - Schlesien, 1989. S. 89–94. 
  • ZUBER, Rudolf. Karel Ditters z Dittersdorfu. Javorník: Vlastivědné muzeum Jesenicka, 1999. 19 s. 
  • BEZDĚČKA, Josef; ZUBER, Rudolf; BOMBERA, Jan. Z dob prvních letů na koštěti. Moravská Beroun: Moravská expedice, 2000. 98 s. 
  • ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. II. díl. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003. 605 s. 

Odkazy

Reference

  1. ↑ DOMBROVSKÝ, Zdeněk. Hornické kolonie Ostravy ve fotografiích. Ostrava: Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2010. 155 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08. ISBN 978-80-87468-00-5.  Archivováno 8. 12. 2014 na Wayback Machine.
  2. ↑ Bibliografie Rudofa Zubera
  3. ↑ a b SLOVNÍK ČESKÝCH KNIHOVNÍKŮ. Zuber, Rudolf [online]. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2008-05-23, rev. 2008-05-29 [cit. 2014-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13. 
  4. ↑ HRADILOVÁ, Věra. PO KOM SE JMENUJE? Městská knihovna Rudolfa Zubera Javorník [online]. Čtenář, 2011-01 [cit. 2014-12-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Archivní fond – pozůstalost dr. Zubera. badatelna.eu [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20. 

Literatura

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya