Semjon Děsnickij

Semjon Efimovič Děsnickij (rusky Семён Ефимович Десницкий; cca 1740 v Nižynu, Ruské impérium – 15. června^jul./ 26. června 1789^greg. v Moskvě) byl ruský právník, osvícenský filosof, historik a vysokoškolský pedagog.

Spolu s ostatními ruskými osvícenci (Dmitrij Aničkov, Ivan Treťjakov aj.) sdílel Děsnickij teorii přírodního původu náboženství, které objasňoval nevědomostí prvotních lidí a jejich strachem z hrozných a nepochopitelných přírodních jevů.^[1] Když zkoumal otázku týkající se stupňů vývoje lidstva, dospěl k závěru, že lidstvo prošlo čtyřmi stadii. Prvním stadiem je lov a sběr hotových produktů přírody, druhé stadium je chov dobytka, třetí zemědělství a konečně čtvrtým stadiem je obchod. Vyslovil myšlenku, že soukromé vlastnictví neexistuje věčně, v raných stadií chybí. Nejdříve vzniklo soukromé vlastnictví movitého, později i nemovitého majetku. Ti, kteří soustřeďovali bohatství ve svých rukou, stali se později vládci. Nejprve se zmocňovali vlády v rodu nebo kmeni, pak v obci nebo státu.^[2]

Děsnickij se zabýval otázkou původu rodiny. Uváděl ve svých pracích, že monogamie neexistovala věčně, neboť v nejranějších stadiích převládaly skupinové manželské vztahy, které vystřídalo mnohoženství a nakonec daleko později vznikla párová rodina. Vznik monogamního manželství Děsnickij nevysvětluje fyziologickými příčinami, ale rostoucími hospodářskými nutnostmi a potřebami, „ekonomickým prospěchem“.^[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Десницкий, Семён Ефимович na ruské Wikipedii.

• ŠČIPANOV, I. J., 1976. Filosofické a sociologické názory ruských osvícenců druhé ploviny XVIII. století. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 228–232.

• Десницкий Семён Ефимович [online]. Kronika Moskevské univerzity [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. (rusky)