Seveřané

Název Seveřané se vztahuje na skupinu lidí, která mezi 8. a 11. stoletím mluvila starou severštinou. Jazyk patří k severogermánské větvi indoevropských jazyků a je předchůdcem moderních severských jazyků.

Seveřan (angl. Norseman) tedy znamená „osoba ze severu“ a používá se především pro staroseversky mluvící kmeny, které žily v jižní a střední Skandinávii. Později zakládaly státy a osady v Anglii, Skotsku, Islandu, Walesu, Faerských ostrovech, Finsku, Irsku, Rusku, Grónsku, Francii, Ukrajině, Pobaltí, Německu, Polsku a také základny na Sicílii a Severní Americe.

Starofranské slovo "Nortmann" (angl. Northman) bylo polantinštěno jako Normanni a dostalo se do starofrancouzštiny jako Normands - odtud slova Normané a Normandie, která byla Seveřany osídlena v 10. století.^[1]^[2]

Odkazy

↑ Michael Lerche Nielsen, Review of Rune Palm, Vikingarnas språk, 750–1100, Historisk Tidskrift 126.3 (2006) 584–86 (pdf pp. 10–11 Archivováno 24. 4. 2018 na Wayback Machine.) (švédsky)
↑ Louis John Paetow, A Guide to the Study of Medieval History for Students, Teachers, and Libraries, Berkeley: University of California, 1917, OCLC 185267056, p. 150, citing Léopold Delisle, Littérature latine et histoire du moyen âge, Paris: Leroux, 1890, OCLC 490034651, p. 17.