Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Tento článek je o dni v týdnu. Další významy jsou uvedeny na stránce Sobota (rozcestník).
Sobota je označení pro den v týdnu, který je v českém občanském kalendáři považován za šestý, ale v tradičním židovském a křesťanském kalendáři je dnem sedmým a posledním. Zpravidla bývá součástí víkendu, tedy dnem odpočinku.
Podle rumunské legendy název vznikl z pojmu Svatá Sobota. Byla to dobrá stařena, která napravuje zbloudilé duše zde i na onom světě a přivádí je na správnou cestu. Chodí stále a bez oddychu, a proto nosí na nohou železné topánky. Svatá Sobota žije sama, jejím příbytkem je Půlnoc.[zdroj?]
Název „saturday“ v angličtině a podobné názvy v dalších jazycích pocházejí z latinského Saturni Dies, což znamená Den Saturna.
V Indii je název pro sobotu „šanivar“, které vychází ze jména Šani, což byl védský bůh přiřazený planetě Saturn.
V některých skandinávských zemích se sobota nazývá Lördag nebo Löverdag apod., což je odvozeno ze starého slova laugr (proto islandský název Laugardagur), míněno ve významu koupele, takže Lördag znamená koupelový den. Ten vděčí svému názvu za to, že vikingové používali koupel každou sobotu.[zdroj?]
V současnosti se ve všech německy mluvících zemích sobota oficiálně nazývá „Samstag“, přestože ve standardní moderní němčině existují dva názvy pro sobotu. „Samstag“ je používán vždy v Rakousku, Lichtenštejnsku, v německy hovořící části Švýcarska a zpravidla také v jižním a západním Německu. Tento název pochází ze starohornoněmeckéhosambaztac, který sám pochází z řeckéhoΣάββατο a toto řecké slovo má původ v hebrejském שבת (šabat). Druhým názvem pro sobotu je v němčině Sonnabend, který pochází z starohornoněmeckého sunnunaband a odpovídá staroanglickémusunnanæfen. Tímto slovem je myšlen „předvečer slunce“, tj. „den před nedělí“. Termín Sonnabend je zvláště používán v severní a východní části Německa a byl také úředním názvem pro sobotu v bývalé Německé demokratické republice. Ve vestfálských nářečích byla sobota nazývána Satertag, což bylo příbuzné s nizozemskýmZaterdag, a vycházelo ze stejného lingvistického kořene jako anglické slovo Saturday.
Moderní maorský název pro sobotu je Rahoroi, což znamená v překladu „prací den“.
Pořadí v týdnu
Judaismus, křesťanství a islám pohlížejí na sobotu jako na sedmý a poslední den týdne. Počátkem 20. století začalo mnoho Evropanů považovat sobotu za šestý (předposlední) den týdne a neděli za den poslední. Tato nynější pracovně orientovaná koncepce byla formálně schválena v normě ISO 8601.
Význam soboty
V mnoha zemích, kde je neděle svátkem, je sobota částí víkendu a tradičně dnem odpočinku. Mnoho večírků se koná právě v sobotu, protože předchází další den odpočinku, tj. neděli. Tak je běžné pro kluby, bary a restaurace, že mají v sobotu otevřeno, na rozdíl od jiných dnů, hluboko do noci.
V židovské tradici je sobota sabatem. Křesťané převzali tuto tradici. Díky tomu je v mnoha jazycích sobota pojmenována právě po sabatu. Kvakeři tradičně nazývají sobotu „sedmým dnem“, aby se tak vyhnuli pohanskému původu anglického názvu tohoto dne. V islámských zemích je svátečním dnem pátek, i když je považován za šestý den v týdnu.
Sobota je v mnoha státech obvyklým dnem pro volby, v některých státech dokonce jen jediným možným (Nový Zéland).
