Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Soudy ve Slovinsku

Slovinsko
Státní znak RS
Tento článek se týká tématu
Politický systém Slovinska

Soudní moc (judikativa) ve Slovinsku je tvořena Ústavním soudem, Nejvyšším soudem – jako nejvyšším soudním tělesem – pod nímž se nacházejí vrchní soudy a Vyšší pracovní a sociální soud. Pod vrchními soudy jsou soudy krajské a okresní, pod Vyšším pracovním a sociálním soudem jsou pracovní soudy a Pracovní a sociální soud.[1]

Do roku 1918 byl vývoj slovinské soudnictví ovlivňován příslušností k podunajské monarchii, v období let 1918 až 1991 – s přestávkou za druhé světové války – pak vývojem ve státu jižních Slovanů.

Současná soustava obecných soudů je tvořena 44 okresními soudy (okrajna sodišča), které jsou podřazeny pod jeden z jedenácti krajských soudů (okrožna sodišča), které jsou rozděleny mezi čtyři vrchní soudy (Višja sodišča). Na vrcholu soustavy se nachází Nejvyšší soud Republiky Slovinsko (Vrhovno sodišče).[1] a úrovni vrchních soudů existuje ještě Správní soud (Upravno sodišče) a Vrchní pracovní a sociální soud (Višje delovno in socialno sodišče), pod který patří tři pracovní soudy a jeden pracovní a sociální soud.[2] Ve Slovinsku existuje také Ústavní soud. Výjimečné soudy a v době míru vojenské soudy se z dikce ústavy nevytvářejí.[3] Podle ústavy jsou soudci slovinských soudů vázáni ústavou a zákonem.[4]

Historie

V květnu 1749 rozhodla Marie Terezie o nové organizaci ústřední správy, jež byla inspirována pruskou úpravou. V důsledku těchto změn zanikly česká a rakouská dvorská kancelář a pravomoc dvorské komory byla omezena. Zatímco politická a finanční správa podléhala Directorium in publicis et cameralibus, soudní záležitosti řešil nově vzniklý Nejvyšší soudní úřad (Oberste Justizstelle).[5] Ve stejném roce vznikl v Kraňsku zemský soud (Landrecht), který fungoval do roku 1763.[6] Nejvyšší soudní úřad založený v roce 1749 však začal fungovat jako ústřední nejvyšší soud až v roce 1782, ovšem v roce 1797 byl v rámci reformy ústřední správy za Františka II. zrušen.[7] V roce 1802 pak došlo k opětovnému oddělení soudnictví, přičemž od stejného roku začal opět působit Nejvyšší soudní úřad.[8] Z části Nejvyššího soudního úřadu, jež se zabývala justiční správou, vzniklo v březnu 1848 ministerstvo spravedlnosti, a z části fungující jako nejvyšší soud vznikl v roce 1850 Nejvyšší soudní a kasační dvůr (Oberster Gerichts- und Kassationshof).[9]

V roce 1783 byl ustaven Sjednocený korutanský a kraňský zemský soud (Vereinigtes kärnt. - krain. Landrecht), jenž fungoval až do roku 1791, kdy byl rozdělen na samostatné soudy. Takový stav trval až do roku 1811. V letech 1812 až 1814, v období existence Ilyrských provincií, se Kraňský zemský soud stal pod označením Tribunál I. stupně (Tribunal I. stopnje) nejvyšším soudním orgánem v Kraňsku. Jakmile bylo obnoveno rakouské panství, byl zemský soud propojen s městským soudem v Lublani a vznikl Městský a zemský soud v Lublani (Mestno in deželno sodišče v Ljubljani / Stadt- und Landrecht). Ke změně v názvu a ve funkci soudu došlo v roce 1850, kdy se Zemský soud stal nejvyšším soudním orgánem v Kraňsku a po dalších změnách fungoval v zásadě až do roku 1929, kdy se z něj stal okresní soud (Okrožno sodišče v Ljubljani), jehož existence trvala až do zániku Jugoslávie v dubnu 1941.[6]

S koncem první světové války a vznikem samostatného státu jižních Slovanů, přišlo Slovinsko o všechny vyšší soudy. Nejvyšší soudní a kasační dvůr zůstal ve Vídni, Vrchní zemský soud pak v rakouském Grazu. V listopadu 1918, s účinností od 1. prosince 1918, byl zřízen Vrchní zemský soud (Višje deželno sodišče) v Lublani jako v zásadě nejvyšší soud na území Slovinska. Původně dvoustupňová organizace soudnictví byla změněna v listopadu 1919, kdy ve třetím stupni rozhodoval soud v Záhřebu. V roce 1929 se z Vrchního zemského soudu v Lublani stal Apelační soud (Apelacijsko sodišče v Ljubljani). Tento soud byl po dobu existence královské Jugoslávie nejvyšším soudním tělesem ve Slovinsku, pod nímž se nacházely krajské soudy v Celji, Mariboru, Lublani a Novom mestě a pod těmito pak okresní soudy.[10]

Za druhé světové války kontinuálně existovala soudní tělesa bývalé Jugoslávie, jejich působnost se však vlivem rozdělení území mezi okupanty změnila. Osvobozenecká fronta v průběhu války vytvořila paralelní soudní soustavu.

V rámci poválečné Jugoslávie byla zakotvena mimo jiné soustava tzv. řádných soudů tvořená Nejvyšším soudem federace, nejvyššími soudy republik a autonomních oblastí, obvodními a obecními soudy, vojenskými soudy a soudy specializovanými. Ve Slovinsku byly zřízeny jen soudy základní, vyšší a Nejvyšší soud.[11] Činnost republikových nejvyšších soudů byla zahájena v srpnu 1945.[12] V Socialistické republice Slovinsko fungovaly do 31. prosince 1978 tyto řádné soudy: občinské (občinska sodišče), okresní (okrožna sodišče) a Nejvyšší soud. K 1. lednu 1979 se stal účinný zákon o řádných soudech z roku 1977, který zaváděl základní soudy (temeljena sodišča), vyšší soudy (višja sodišča) a Nejvyšší soud.[13]

Současnost

Ústavní zakotvení

Slovinská ústava z roku 1991 upravuje soudní moc v ustanoveních čl. 125 až 134, jež se nacházejí v rámci hlavy čtvrté nadepsané jako státní zřízení. Článek 125 zakotvuje nezávislost soudce a jeho vázanost pouze ústavou a zákonem. Článek 126 Ústavy odkazuje na prováděcí právní předpis, v ústavní rovině však zakotvuje nemožnost vzniku zvláštních soudů a v době míru také soudů vojenských.[14] Ve vztahu k vojenským soudům se jednalo o podstatnou změnu, neboť v dobách avnojské Jugoslávie tvořily vojenské soudy samostatnou soustavu mimo civilní soudní správu, když i civilisté podléhali vojenským soudům avšak jen v případě, že bylo rozhodováno o trestných činech proti obraně státu.[15] Článek 127 upravuje Nejvyšší soud Republiky Slovinsko, čl. 128 odkazuje na zákon pro případ vymezení možnosti bezprostřední účasti občanů Slovinska na soudní moci, čl. 129 pak upravuje otázku trvání soudcovského mandátu. Soudci jsou v souladu s ust. čl. 130 Ústavy voleni Státním shromážděním na návrh Soudní rady.[16] Úprava funkčního období soudců je další změnou, kterou přinesla ústava z roku 1991. Zatímco za účinnosti předchozí ústavy byli soudci voleni na osm let, přičemž mohli (avšak také nemuseli) být zvoleni opakovaně, nová ústava definuje funkci soudce bez časového omezení. Zákon však – na základě odkazu z ústavy (čl. 132) – stanovuje věkovou hranici a další podmínky pro volbu soudce.[17] Soudcovská rada, jež je upravena v čl. 131 Ústavy, má jedenáct členů, z nichž pět volí Státní shromáždění na návrh prezidenta republiky z řad univerzitních profesorů právních nauk, advokátů a ostatních právníků a zbývajících šest členů pak volí ze svých řad přímo soudci. Předsedu si členové Rady volí ze svého středu sami.[18] Ústava v zásadě odkazuje na zákon pro vymezení situací, kdy dochází k zániku funkce soudce. Z dikce ústavy však může Státní shromáždění zbavit soudce jeho funkce na návrh Soudní rady, pokud soudce poruší ústavu nebo hrubým způsobem poruší zákon. V případě, že se soudce úmyslným zneužitím funkce dopustí trestného činu, za který byl pravomocně odsouzen, zbaví soudce jeho úřadu Státní shromáždění.[19] Čl. 133 vymezuje neslučitelnost funkce, kdy soudce nemůže zastávat funkce v jiných státních orgánech, orgánech místní samosprávy a v orgánech politických stran. Článek 134 pak upravuje imunitu soudce, jenž nemůže být pohnán k zodpovědnosti za názor, který zaujal při nalézání práva v rámci výkonu své funkce, a zároveň platí, že soudce podezřelý ze spáchání trestného činu při výkonu funkce nesmí být bez souhlasu Státního shromáždění zatčen, ani proti němu nesmí být zahájeno trestní stíhání.[20]

Ústavní soud je upraven samostatně v ust. čl. 160 až 167 Ústavy.[21] Specifickou institucí je Rozpočtový soud (Računsko sodišče), jenž funguje jako orgán pro přezkoumání státních účtů, státního rozpočtu a všech veřejných výdajů.[22] Rozpočtový soud však nelze řadit mezi ostatní soudy, neboť se s ohledem na své zakotvení nachází zcela mimo moc soudní.[23]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Evropská komise. Organizace soudnictví - Slovinsko [online]. Rev. 2007-12-11 [cit. 2010-12-24]. [online]. 
  2. ↑ Vrhovno sodišče Republike Slovenije. Seznam sodišč [online]. C2008 [cit. 2010-12-24]. [online]. (slovinsky) 
  3. ↑ Čl. 126 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  4. ↑ Čl. 125 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  5. ↑ HLEDÍKOVÁ, Zdeňka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích: Od počátků státu po současnost. [2]. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 568 s. ISBN 80-7106-709-1. S. 142. [dále jen Hledíková (2005)]. 
  6. ↑ a b Arhiv Republike Slovenije. Deželno sodišče v Ljubljani: 1749-1945. Osnovni podatki o fondu [online]. [2003] [cit. 2010-12-24]. Dostupné online. (slovinsky) [nedostupný zdroj]
  7. ↑ Hledíková (2005). s. 142 a 154.
  8. ↑ Hledíková (2005). s. 155–156.
  9. ↑ Hledíková (2005). s. 156.
  10. ↑ Arhiv Republike Slovenije. Apelacijsko sodišče v Ljubljani: 1920-1943. Osnovni podatki o fondu [online]. 2003 [cit. 2010-12-24]. Dostupné online. (slovinsky) [nedostupný zdroj]
  11. ↑ ZDOBINSKÝ, Stanislav; ZLATOPOLSKIJ, David Lvovič, et al. Ústavní systémy socialistických zemí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1988. 479 s. (Pyramida. Encyklopedie). S. 415. 
  12. ↑ Vrhovno sodišče Republike Slovenije. Zgodovina vrhovnega sodišča [online]. C2008 [cit. 2010-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-24. (slovinsky) 
  13. ↑ Arhiv Republike Slovenije. Vrhovno sodišče Republike Slovenije: 1941-1977. Osnovni podatki o fondu [online]. 2003 [cit. 2010-12-24]. Dostupné online. (slovinsky) [nedostupný zdroj]
  14. ↑ Čl. 125 a 126 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  15. ↑ KRISTAN, Ivan. Ústavní systém Republiky Slovinsko. Právník. 1995, čís. 10, s. 972. [dále jen Kristan (1995)]. ISSN 0231-6625. 
  16. ↑ Čl. 127–130 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  17. ↑ Kristan (1995). s. 972–973.
  18. ↑ Čl. 131 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  19. ↑ Čl. 132 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  20. ↑ Čl. 133–134 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  21. ↑ Čl. 160–167 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  22. ↑ Čl. 150–151 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  23. ↑ Računsko sodišče RS. Položaj računskega sodišča [online]. C1995-2010 [cit. 2010-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-25. (slovinsky) 

Související články

Read other articles:

Masjid Qiblatain

Masjid Qiblatain di Madinah, dari sisi belakang Masjid Qiblatain (artinya: masjid dua kiblat) adalah salah satu masjid terkenal di Madinah. Masjid ini mula-mula dikenal dengan nama Masjid Bani Salamah, karena masjid ini dibangun di atas bekas rumah Bani Salamah. Letaknya di tepi jalan menuju kampus Universitas Madinah di dekat Istana Raja ke jurusan Wadi Aqiq atau di atas sebuah bukit kecil di utara Harrah Wabrah, Madinah. Sejarah Masjid Qiblatain di Madinah Pada permulaan Islam, orang melaku...

 

Saleh Partaonan Daulay

Artikel ini kemungkinan ditulis dari sudut pandang penggemar dan bukan sudut pandang netral. Mohon rapikan untuk menghasilkan standar kualitas yang lebih tinggi dan untuk membuat pemakaian nada yang netral. (Pelajari cara dan kapan saatnya untuk menghapus pesan templat ini) Artikel ini sudah memiliki daftar referensi, bacaan terkait, atau pranala luar, tetapi sumbernya belum jelas karena belum menyertakan kutipan pada kalimat. Mohon tingkatkan kualitas artikel ini dengan memasukkan rujukan ya...

 

Stasiun Bandar Udara Schiphol

Stasiun Bandar Udara SchipholStation Schiphol AirportStasiun kereta api bandaraKereta cepat Thalys di Stasiun Bandara SchipholLokasiHaarlemmermeer, Holland Utara BelandaKoordinat52°18′32″N 4°45′42″E / 52.30889°N 4.76167°E / 52.30889; 4.76167JalurHSL-Zuid/HSL 4SchiphollijnWesttak RingspoorbaanJumlah peron6Penghubung antarmodaArriva: 361, 365, 470, 870Connexxion: 180, 181, 185, 186, 190, 191, 194, 195, 198, 199, 200, 300, 341, 397, N30, N90, N97GVB: 245,...

High-explosive anti-tank

Type of shaped charge explosive HEAT redirects here. For other uses, see HEAT (disambiguation). This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: High-explosive anti-tank – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (January 2010) (Learn how and when to remove this template message) 1: Aerodynamic cover; 2: A...

 

Lembang, Pinrang

LembangKecamatanNegara IndonesiaProvinsiSulawesi SelatanKabupatenPinrangPemerintahan • CamatMuhammad Yusuf Nur, S.STP, M.Si.Populasi • Total46,932 jiwaKode Kemendagri73.15.07 Kode BPS7315080 Luas733,09 km²Desa/kelurahan13 desa3 kelurahan Seorang guru dan dua gadis ningrat dari Bassean (tahun 1935) Lembang adalah sebuah kecamatan di Kabupaten Pinrang, Sulawesi Selatan, Indonesia. Luas wilayahnya adalah 733,09 km2. Penduduk utama di Kecamatan Lembang berasal d...

 

Wellcome Trust

British healthcare research charity established in 1936 Wellcome TrustFounded1936; 87 years ago (1936)FounderSir Henry WellcomeRegistration no.210183FocusBiomedical ResearchHeadquartersLondon, NW1United KingdomLocationEuston Road,London, NW1Coordinates51°31′32.55″N 0°8′6.07″W / 51.5257083°N 0.1350194°W / 51.5257083; -0.1350194Area served United Kingdom and overseasKey peopleJulia Gillard[1](Chair)Dr. Jeremy Farrar[2](D...

A Gentleman for Hire

1930 film A Gentleman for HireDirected byGéza von BolváryWritten byWalter ReischProduced byJulius HaimannStarringWilli Forst Paul Hörbiger Trude LieskeCinematographyWilly GoldbergerMusic byRobert StolzProductioncompanySuper-FilmDistributed bySuper-FilmRelease date19 December 1930Running time92 minutesCountryGermanyLanguageGerman A Gentleman for Hire (German: Der Herr auf Bestellung) is a 1930 German musical comedy film directed by Géza von Bolváry and starring Willi Forst, Paul Hörbiger...

 

Tomu Muto

Tomu Mutō武藤十夢Informasi latar belakangLahir25 November 1994 (umur 29)AsalTokyo, JepangGenreJ-popPekerjaanIdola Jepang, penyanyiTahun aktif2011 – sekarangLabelAKSArtis terkaitAKB48 Tomu Mutō (Jepang: 武藤十夢code: ja is deprecated , Hepburn: Mutō Tomu, lahir 25 November 1994) adalah seorang penyanyi idola Jepang dan anggota grup vokal perempuan idola Jepang AKB48. Ia adalah anggota grup ido AKB48 dibawah Tim K. Ia adalah seorang alumna dari Universitas Seijo, di mana ia be...

 

I Am a Hero

I Am a Heroアイアムアヒーロー(Aiamuahīrō)GenreHorror MangaPengarangKengo HanazawaPenerbitShogakukanMajalahBig Comic SpiritsDemografiSeinenTerbit2009 – 2017Volume22 Film laga hidupSutradaraShinsuke SatoTayang2016 Portal anime dan manga Latar belakang awal cerita bertempat, Miharadai Nerima-ku, Tokyo. I Am a Hero (アイアムアヒーローcode: ja is deprecated ) Adalah manga horror zombie apocalypse karya Kengo Hanazawa, manga ini mendapatkan nominasi peringkat 3, 4, da...

Ann Brody

Ann BrodyLobby card dari My Man (1928) bersama Fannie Brice dan Ann BrodyLahir(1884-08-29)29 Agustus 1884PolandiaMeninggal16 Juli 1944(1944-07-16) (umur 59)New York City, New York, A.S.PekerjaanAktrisTahun aktif1915-1934 Ann Brody (29 Agustus 1884 – 16 Juli 1944), née Ann Goldstein, adalah seorang aktris film Amerika dari era bisu. Dia muncul dalam 58 film antara 1915 dan 1934. Dia lahir di Polandia dan meninggal di New York City. Referensi Pranala luar Ann Brody di...

 

Simon Chimbetu

This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Simon Chimbetu – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (August 2009) (Learn how and when to remove this template message) Simon ChimbetuBackground informationBirth nameSimon ChimbetuAlso known asChopperMr. ViscoseBorn(1955-09-23)23 September 1955Harare, Z...

 

1830 warehouse, Liverpool Road railway station

Nineteenth-century warehouse, part of the Liverpool Road railway station complex 1830 warehouse, Liverpool Road The 1830 warehouse, Liverpool Road, Manchester, is a 19th-century warehouse that forms part of the Liverpool Road railway station complex. It was built in five months between April and September 1830, almost certainly [to the designs of] the Liverpool architect Thomas Haigh.[1] The heritage listing report attributes the work to George Stephenson and his son, Robert.[2 ...

Tina-rannosaurus Wrecks

7th episode of the 3rd season of Bob's Burgers Tina-rannosaurus WrecksBob's Burgers episodeTina attempts to drive the car, with Bob in the passenger seat.Episode no.Season 3Episode 7Directed byWes ArcherWritten byJon SchroederProduction code2ASA14Original air dateDecember 2, 2012 (2012-12-02)Guest appearances Bob Odenkirk as Chase Jay Johnston as Jimmy Pesto Sr. Andy Kindler as Mort Dave Herman as Trev Episode chronology ← PreviousThe Deepening Next →The Unbe...

 

Condado de la Cueva

Condado de la Cueva Armas de Villalonga: escudo cortado; parte superior, un castillo de plata, con dos torres, en campo encarnado: parte inferior; ajedrezado de oro y negro.[1]​Primer titular Francisco de Villalonga y Fortunycaballero de CalatravaConcesión Carlos II de España20 de mayo de 1693Linajes de VillalongaGonzález de Castejón SilvaQueraltActual titular Mª Victoria Queralt y Chávarri[editar datos en Wikidata] El título nobiliario de conde de la Cueva fue otorgado...

 

One Wiza

This article is an orphan, as no other articles link to it. Please introduce links to this page from related articles; try the Find link tool for suggestions. (March 2017) Juan Manuel GüizaJuan Guiza performing at the National Theater of Guatemala in September 2016Born (1991-05-10) May 10, 1991 (age 32)Villavicencio, ColombiaOccupation(s)Singer, guitarist, actor, composer, music producerYears active2005–presentWebsiteOneWiza.com Juan Manuel Güiza Cerón (Spanish: [ˈxwam ma�...

NASA Social

NASA hosted event for social media influencers NASA has hosted many events for its social media enthusiasts called NASA Socials[1] (formerly NASA Tweetups) beginning in 2009. These events are targeted at the social media followers of NASA through platforms such as Twitter, Facebook, Google Plus, Instagram, YouTube and more. They provide guests with VIP access to NASA facilities and speakers with the goal of leveraging participants' social networks to further the outreach requirements ...

 

Porośl-Kije

Village in Podlaskie Voivodeship, PolandPorośl-KijeVillagePorośl-KijeCoordinates: 52°56′11″N 22°43′32″E / 52.93639°N 22.72556°E / 52.93639; 22.72556Country PolandVoivodeshipPodlaskieCountyWysokie MazowieckieGminaSokoły Porośl-Kije [ˈpɔrɔɕl ˈkijɛ] is a village in the administrative district of Gmina Sokoły, within Wysokie Mazowieckie County, Podlaskie Voivodeship, in north-eastern Poland.[1] References ^ Central Statistical Offic...

 

Bilal Omer Khan

Pakistan army general (1954–2009) This article has multiple issues. Please help improve it or discuss these issues on the talk page. (Learn how and when to remove these template messages) This article's tone or style may not reflect the encyclopedic tone used on Wikipedia. See Wikipedia's guide to writing better articles for suggestions. (October 2022) (Learn how and when to remove this template message) This article needs additional citations for verification. Please help improve this arti...

Genosida Armenia

Genosida ArmeniaBagian dari Perang Dunia Idan Genosida Utsmaniyah AkhirIring-iringan warga Armenia yang diusir di bawah kawalan gendarmeri di Vilayet HarputLokasiKesultanan UtsmaniyahTanggal1915–1917[1][2]SasaranWarga Armenia di Kesultanan UtsmaniyahJenis seranganGenosida, kirab maut, pengislaman paksaKorban tewas600.000–1,5 juta jiwa[3]PelakuKomite Persatuan dan Kemajuan PengadilanMahkamah Militer Luar Biasa Utsmaniyah Genosida Armenia[a] adalah pemusnahan...

 

East Frisian jokes

Jokes about a North German population group Map of East Frisia In German humour, East Frisian jokes (German: Ostfriesenwitz) belong to the group of riddle jokes about certain nationalities, in this case the East Frisians of northern Germany. The basic structure of these jokes takes the form of a simple question and answer; the question often asking something about the nature of the East Frisian and the humorous reply usually being at the expense of the supposedly stupid and/or primitive East ...

 
Kembali kehalaman sebelumnya