Strana práce (někdy Dělnická strana, norsky (bokmål)Arbeiderpartiet, AP, do dubna 2011 norsky (bokmål)Det norske Arbeiderparti, DNA, česky Norská strana práce) je sociálně demokratickápolitická strana v Norsku. Od roku 2005 do 2013 byla nejsilnější vládní stranou a její předseda Jens Stoltenberg byl norským premiérem. Nyní stranu vede Jonas Gahr Støre a od roku 2021 je strana opět nejsilnějším vládním uskupením v zemi.
Strana práce je oficiální sociálně demokratickou stranu zastávající liberálně demokratické myšlenky. Během posledních 20 let strana do svého programu zapojila více prvků ekonomického liberalismu, svolila privatizaci státem drženého majetku a poskytovaných služeb, částečně redukovala daňovou progresi; v poslední době se nicméně vrací k tradiční levici. Strana se profiluje jako pokroková strana, která prosazuje spolupráci a kooperaci na národní i mezinárodní úrovni. Její mládežnická organizace se nazývá Arbeidernes Ungdomsfylking (AUF).
Tabulka počtu získaných % pro stranu od roku 1894 do 2009
Historie strany
Byla založena v roce 1887 a do voleb do Stortingu (parlamentu) poprvé vstoupila v roce 1894. Do parlamentu se dostala o devět let později, v roce 1903, a její podpora rychle stoupala, v roce 1927 již byla nejpočetnější stranou a tuto pozici si stále drží, má značnou podporu ve volbách, dokonce získávala absolutní většinu parlamentních křesel.
Strana prožila rozštěpení v roce 1921 kvůli rozhodnutí vstoupit do Komunistické internacionály z roku 1919. Byla založena Sociálně demokratická dělnická strana Norska. V roce 1923 DNA opustila Internacionálu a neopominutelná část členstva přešla do vzniklé Komunistické strany Norska. V roce 1927 se sociální demokraté znovuspojili s Dělnickou stranou.
Tabulka počtu získaných křesel pro stranu od roku 1894 do 2009
První vláda vedená Dělnickou stranou a jejím tehdejším šéfem Christopherem Hornsrudem byla zformována v roce 1928 a trvala pouhé dva týdny. Během prvních roků 30. let 20. století Dělnická strana opouštěla svůj profil strany revoluce a vydala se reformní cestou. V roce 1935 se vrátila do vlády, kde zůstala až do roku 1965 (krom období exilu mezi 1940 a 1945 a jednoho měsíce v roce 1963). Během většiny prvních dvaceti let po druhé světové válce vedl stranu a vládu Einar Gerhardsen, který je považován za jednoho z architektů poválečné rekonstrukce Norska a je často označován za „Landsfaderen“ (tj. Otce národa, Otce vlasti). Toto období se považuje za zlatou érou Norské dělnické strany.
Další éry vládnutí byly mezi lety: 1971–1972, 1973–1981, 1986–1989, 1990–1997, 2000–2001. Obecně se soudí, že právě tyto období vlády Dělnické strany vedly k utvoření sociálního státu v Norsku.
Ve volbách v roce 2001 získala poměrně nízkých 24,3 % hlasů, přesto byla DNA největší stranou Stortingu. Ve volbách 2005 si získala podporu 32,7 % voličů. V roce 2009 získala Norská strana práce 35,4 %, připadlo ji 64 ze 169 křesel v parlamentu a Jens Stoltenberg tak obhájil křeslo premiéra. V koalici tří politických stran dále patřilo 11 křesel agrárníkům (Senterpartiet – Sp – „Strana středu“) a 11 norským komunistům (Sosialistisk Venstreparti – SV – „Socialistická levicová strana“). V období 2013–2021 byla strana v opozici.
Dne 22. července 2011 Anders Breivik odpálil bombu v Oslu u vládní budovy, kde jsou také kanceláře Norské strany práce. Výbuch bomby si vyžádal 8 mrtvých. Poté Breivik odjel na ostrov Utøya, kde pořádala Dělnická strana letní tábor mládežnické organizace Svazu dělnické mládeže (Arbeidernes Ungdomsfylking, AUF); účastníci byli ve věku 13–25 let. Breivik, převlečený za policistu, zde postřílel 69 lidí.
.png)
.png)
