Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Stranná (Březno)

Stranná
Pohled na vesnici od jihozápadu
Pohled na vesnici od jihozápadu
Lokalita
Charaktervesnice
ObecBřezno
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°22′10″ s. š., 13°26′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel26 (2021)[1]
Katastrální územíStranná u Nechranic (2,39 km²)
Nadmořská výška227 m n. m.
PSČ438 01 Žatec
Počet domů15 (2011)[2]
Stranná
Stranná
Další údaje
Kód části obce14541
Kód k. ú.614548
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stranná (německy Strahn) je malá vesnice v Mostecké pánvi v okrese Chomutov. Stojí v nadmořské výšce okolo 225 metrů asi deset kilometrů jihovýchodně od Chomutova a čtyři kilometry jihovýchodně od Března, ke kterému patří jako část obce. Obklopuje ji zemědělská krajina využívaná k pěstování jablek a vinné révy. Ve druhé polovině dvacátého století se vesnice téměř vylidnila, ale zároveň v jejím sousedství vznikla rekreační osada u řeky Ohře.

Stranná leží v katastrálním území Stranná u Nechranic o rozloze 2,39 km².[3]

Název

Název vesnice je odvozen od slova stráň. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: in Strana (1351 a 1366), Strana (1369), in Stranna (1400), Stran (1623), Strahn (1787), Strahn a Stran nebo Strana (1846).[4]

Historie

Náves s kostelem Nejsvětější Trojice

Krajina v okolí Stranné byla osídlena již v pravěku. V roce 2012 byla v trase plynovodu Gazela objevena pohřebiště z neolitu, z období únětické kultury a z mladší doby bronzové. Záchranným archeologickým výzkumem byl zachycen také zlomek sídliště z mladší doby bronzové.[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351 a zmiňuje zdejšího plebána. Vesnice tedy vznikla dříve, a to snad již ve dvanáctém století. Ve čtrnáctém století patřila vyšehradskému proboštovi a později ji měli Koldicové. Na počátku sedmnáctého století byla Stranná součástí vičického panství a roku 1602 ji koupil Linhart Štampach ze Štampachu.[6] Linhartův syn Jan Jindřich Štampach se zúčastnil stavovského povstání,[7] za což byl odsouzen ke ztrátě veškerého majetku. Vesnici potom získal do zástavy Jaroslav Bořita z Martinic. Od Jaroslava Bořity Martinice ji koupil jeho zeť Florián Žďárský ze Žďáru.[8] Za něj byla Stranná spravována z Vičic a obě vesnice patřily k březenskému panství.[9]

Domy na návsi
Usedlost Rybářský domov

Podle berní ruly z roku 1654 ve vesnici žilo pět sedláků, šest chalupníků a jeden zahradník bez větších pozemků.[7] Všem dohromady patřilo osmnáct potahů, 23 krav, 32 jalovic, 25 ovcí, 25 prasat a jedenáct koz. Dominantní chov dobytka byl doplněn pěstováním pšenice a žita. Jeden ze sedláků provozoval šenk.[9]

Z roku 1786 pochází jedna z nejstarších zmínek o dolování hnědého uhlí v pětipeské hnědouhelné pánvi. První lom zde vznikl asi 200 m východně od vesnice. Později na stejném místě krátkou dobu fungoval důl Josef.[10] Ve stejné době měla vesnice dvacet domů.[9]

Roku 1794 Martinicové vymřeli po meči, a majitelkou panství se stala Marie Anna z Althanu.[8] Za ní byl zpracován nový soupis panství, podle kterého ve Stranné žilo 175 lidí ve 21 domech. Kromě fary byla ve vsi hospoda a škola. Z obyvatel byli čtyři sedláci, devět chalupníků a šest domkářů. Zatímco v sedmnáctém století byla jejich obživa založená na chovu dobytka, nedostatek luk na konci osmnáctého století způsobil, že převážilo pěstování obilí. Příjmy si obyvatelé doplňovali ručními pracemi. Navíc museli poddaní ročně odpracovat celkem 624 dní roboty s potahem, dále 647 ruční roboty v létě a 481 dní v zimě. Celkově byly majetkové poměry ve vesnici hodnoceny jako špatné.[9]

V roce 1820 byla sesuvem zničena původní vesnice později označovaná jako Stará Stranná.[9] Do pohybu se dostaly neogenní jíly na údolním svahu Ohře.[zdroj⁠?!] Kvůli poškozené statice musel být již v roce 1819 uzavřen kostel. Hlavní sesuv proběhl ve dnech 20. až 23. března 1820, a zničil dvanáct domů, kostel, faru, kapli a školu. Lidé však zachránili dobytek a část vnitřního vybavení domů.[9] Svah byl i nadále nestabilní, a sesuvy se opakovaly v letech 1872, 1880, 1882, 1892 a 1898, ale vesnici, která byla nově postavena dostatečně daleko, již nepoškodily.[11]

V devatenáctém století se znovu rozšířil chov dobytka a kromě obilí se pěstoval také chmel a ovoce. Přes Ohři vedl přívoz. Až do druhé světové války ve vsi žilo jen německé obyvatelstvo.[11] Po jeho vysídlení klesl počet obyvatel přibližně na polovinu, a klesal dále až do konce dvacátého století, kdy se vesnice téměř vylidnila.[12][13]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 105 obyvatel (z toho 49 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 se uvedené údaje nijak nezměnily.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[12][13][16]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 136 134 114 101 94 105 105 64 62 53 27 15 7 15 26
Domy 24 25 25 25 23 22 22 19 — 10 8 10 12 15 15
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Vičic.

Obecní správa

Po zrušení poddanství se Stranná stala samostatnou obcí,[11] ke které v letech 1869–1880 patřily jako osada Vičice. V roce 1950 naopak Stranná byla osadou Vičic a společně se 1. ledna 1963 staly součástí Střezova.[17] Spolu s ním byly 14. června 1964 připojeny k Březnu.[11]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 ve Stranné žilo 59 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[18]

Hospodářství

Mariánský sloup na jihozápadním okraji vesnice
Sousoší Kalvárie

Jihozápadně od vesnice se na Ohři nachází jez Stranná. Na levém břehu u něj stojí automatická čerpací stanice Stranná, která z řeky čerpá vodu pro Průmyslový vodovod Nechranice.[19] Okolo vesnice se rozkládají jabloňové sady.[20] V devadesátých letech dvacátého století začal pan Nekola z Vičic v okolí Stranné pěstovat vinnou révu a postupně se zde objevilo několik dalších drobných pěstitelů, kteří měli v roce 2005 celkem 68,3 hektaru vinic.[21] Na jihovýchodním okraji vesnice se u jezu Číňovský mlýn nachází chatová osada využívaná zejména rybáři.[20]

Školství

Škola ve Stranné byla již na počátku sedmnáctého století. Její existenci, přesněji přítomnost školmistrové, dokládal náhrobní kámen nalezený v troskách kostela. Později byl zasazen do nové hřbitovní zdi, ale spolu s dalším náhrobním kamenem, který dokládal existenci hrobky Štampachů, byl zničen v šedesátých letech dvacátého století.[7] Školní budova, která již v roce 1794 nebyla v dobrém stavu, zanikla při sesuvu roku 1820.[9]

Pamětihodnosti

Dominantou vesnice je empírový kostel Nejsvětější Trojice z roku 1842.[22] Severně od něj stojí v severním cípu návsi památkově chráněné sousoší Kalvárie z roku 1873.[23][24] Na jihozápadním okraji vesnice je poškozený mariánský sloup[20] z roku 1858.[23]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-25. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 184–185. 
  5. ↑ FRANKOVÁ, Daniela; VOLF, Martin. Stranná. Výzkumy v Čechách. 2011–2012. 2016, s. 458. Dostupné online [PDF online, cit. 2018-04-30]. ISBN 978-80-87365-74-8.  Archivováno 5. 2. 2018 na Wayback Machine.
  6. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Březno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 80 s. ISBN 80-239-4167-4. Kapitola Stranná, s. 57. Dále jen Binterová (2001). 
  7. ↑ a b c Binterová (2001), s. 58
  8. ↑ a b Binterová (2001), s. 65
  9. ↑ a b c d e f g Binterová (2001), s. 59
  10. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 154, 185. 
  11. ↑ a b c d Binterová (2001), s. 60
  12. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  13. ↑ a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210. 
  15. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 100. 
  16. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-03-25]. S. 539, 620. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  18. ↑ RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 
  19. ↑ Čerpací stanice Stranná [online]. Elektro – časopis pro elektrotechniku [cit. 2018-03-25]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c Binterová (2001), s.
  21. ↑ Březno u Chomutova [online]. O víně, rev. 2013-01 [cit. 2018-03-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 28. 
  23. ↑ a b Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Stranná, s. 438. 
  24. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-25]. Identifikátor záznamu 130485 : Sousoší. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Březno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 80 s. ISBN 80-239-4167-4. Kapitola Stranná, s. 57–61. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stranná, s. 45–47. 

Související články

Externí odkazy

Části obce Březno
Části obce
Ostatní
Kembali kehalaman sebelumnya