Vltavské či Štěchovické proudy byly obávanou překážkou pro voraře, plavbu komplikovala četná skaliska. V letech 1640–1643 byly provedeny úpravy pro splavnění tohoto úseku pod záštitou a nákladem císaře Ferdinanda III., během kterých byla odstřelena část skaliska Sedlo (nacházejícího se na začátku úseku, dnes pod hladinou poblíž hráze Slapů) a na jeho zbytku byl vztyčen Ferdinandův sloup, pískovcový toskánský sloup nesoucí stylizované skalisko s kovovou císařskou orlicí a na soklu s dedikačním nápisem císaři od premonstrátského opata Kryšpína Fuka.[1] Poblíž sloupu byla u příležitosti blahořečeníJana Nepomuckého v roce 1722 postavena socha budoucího světce, podle které byla oblast pojmenována.
Vodní nádrž Štěchovice byla budována od roku 1938 a po jejím dokončení 1943 byly Svatojánské proudy zatopeny, menší zbylá část byla v roce 1955 zatopena nádrží Slapy, pod jejíž hráz byla přemístěna socha a Ferdinandův sloup.
↑KRUPKA, Jaroslav. První turistická značka vedla ke Svatojánským proudům. O český vynález ale nešlo. Deník.cz. 2024-05-11. Dostupné online [cit. 2024-06-22].