Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Třída Anzac

Třída Anzac
HMAS Perth (FFH 157) po modernizaci ASMD
HMAS Perth (FFH 157) po modernizaci ASMD
Obecné informace
UživateléVlajka Australské královské námořnictvo
Vlajka Novozélandské královské námořnictvo
Typfregata
Lodě10
Osud1 vyřazena
9 aktivních (2024)
Předchůdcetřída Adelaide
Nástupcetřída Hunter
Technické údaje
Výtlak3 600 t (plný)
Délka118 m
Šířka14,8 m
Ponor4,35 m
PohonCODOG
Rychlost27 uzlů
Dosah6 000 nám. mil při 18 uzlech
Posádka177 důstojníků a námořníků
Výzbroj1× 127mm kanón
8× RGM-84 Harpoon Block II (2×4)
8× MK 41
32× RIM-162 ESSM (8×4)

6× 324mm torpédomet (2×3)

324mm torpéda MU90 Impact
Letadla1× vrtulník

Třída Anzac je třída víceúčelových fregat Australského královského námořnictva a Novozélandského královského námořnictva. Jedná se o německý typ Blohm + Voss MEKO 200 ANZAC. Celkem bylo postaveno 10 jednotek této třídy, zařazených do služby v letech 1996 - 2006. Všechny jsou stále v aktivní službě. Australské fregaty třídy Anzac v budoucnosti nahradí nové fregaty vybrané v modenizačním programu SEA 3000.

Stavba

Všechny fregaty postavila australská firma Transfield Defence Systems (později Tenix Defence Systems) ve své loděnici ve Williamstownu ve státě Victoria. Osm jednotek bylo postaveno pro australské a dvě pro novozélandské námořnictvo. První dodanou lodí byl v roce 1996 HMAS Anzac, zatímco poslední byla v roce 2006 fregata HMAS Perth.

Jednotky třídy Anzac:[1]

Jméno Uživatel Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
HMAS Anzac (FFH 150) Austrálie 5. listopadu 1993 16. září 1994 18. května 1996 vyřazena 18. května 2024
HMAS Arunta (FFH 151) Austrálie 22. července 1995 28. června 1996 12. prosince 1998 aktivní
HMAS Warramunga (FFH 152) Austrálie 26. července 1997 23. května 1998 31. března 2001 aktivní
HMAS Stuart (FFH 153) Austrálie 25. července 1998 17. dubna 1999 17. srpna 2002 aktivní
HMAS Parramatta (FFH 154) Austrálie 5. června 1999 17. června 2000 4. října 2003 aktivní
HMAS Ballarat (FFH 155) Austrálie 4. srpna 2000 25. května 2002 26. června 2004 aktivní
HMAS Toowoomba (FFH 156) Austrálie 26. června 2002 16. května 2003 8. října 2005 aktivní
HMAS Perth (FFH 157) Austrálie 24. července 2003 20. března 2004 26. srpna 2006 aktivní
HMNZS Te Kaha (F77) Nový Zéland 19. září 1994 22. července 1995 22. července 1997 aktivní
HMNZS Te Mana (F111) Nový Zéland 18. května 1996 10. května 1997 10. prosince 1999 aktivní

Konstrukce

Původní podoba fregaty HMAS Warramunga před modernizací ASMD

V dělové věži na přídi je jeden 127mm lodní kanón Mk 45 Mod 2. V osminásobném vertikálním odpalovacím zařízení MK 41 je umístěno 32 protiletadlových řízených střel RIM-162 ESSM, které slouží též k obraně vůči protilodním střelám. Jedna buňka odpalovacího zařízení pojme celkem čtyři střely. Všechny jednotky také nesou osm protilodních střel Harpoon Block II. Protiponorkovou výzbroj tvoří dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety Mk 32. Australské královské námořnictvo pro ně zakoupilo lehká protiponorková torpéda MU90 Impact. Na zádi fregat je přistávací paluba a hangár pro uskladnění jednoho protiponorkového vrtulníku MH-60R Romeo.

Pohonný systém je koncepce CODOG. Pro plavbu ekonomickou rychlostí slouží dva diesely MTU 12V 1163 TB83, každý o výkonu 8 840 hp, zatímco v bojové situaci lodě pohání plynová turbína General Electric LM2500 o výkonu 30 172 hp. Lodní šrouby se stavitelnými lopatkami jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů. Dosah je 6 000 námořních mil při 18 rychlosti uzlů.

Modernizace

Austrálie

Fregata HMAS Perth po modernizaci ASMD

V letech 2012–2017 fregaty prošly modernizačním programem ASMD (Anti-Ship Missile Defence), který zlepšuje jejich schopnosti v protivzdušné obraně, a to zejména vůči protilodním střelám. Mezi hlavní změny patřila modernizace bojového řídícího systému a instalace nového stealth integrovaného stožáru s radary CEAFAR a CEAMOUNT kategorie AESA od australské společnosti CEA Technologies. Do roku 2015 byly modernizovány fregaty Perth (2011), Arunta (2014), Warramunga,[2][3] Anzac a Ballarat (2015).[4] Od května 2016 do března 2017 byla modernizována poslední australská fregata Stuart, čímž byl tento modernizační program dokončen.[5]

Roku 2017 byla zahájena příprava střednědobé modernizace AMCAP (Anzac Mid-Life Capability Assurance Program), která má prodloužit životnost plavidel až do jejich náhrady připravovanou třídou Hunter. Mimo jiné se dotkne pohonného systému, klimatizace, detekčních a komunikačních systémů.[5] Zásadní je úprava integrovaného stožáru od BAE Systems, který byl vybaven novým přehledovým radarem CEAFAR2-L a systémem IFF. Modernizace byla dokončena na fregatách Arunta (2019), Anzac (2020) a Toowoomba (2022).[6]

Roku 2024 začne přezbrojování fregat novými řízenými střelami Naval Strike Missile.[7]

V lednu 2024 společnost BAE Systems informovala o uzavření kontraktu na modernizaci Common Control System (CCS) u 127mm kanónů Mk 45 Mod 2 ve výzbroji těchto fregat. Kanóny budou vybaveny elektronikou kompatibilní s nejnovější verzí Mk 45 Mod 4 amerického námořnictva. Dokončení této modernizace u prvního plavidla je plánováno na rok 2026.[8]

Nový Zéland

Novozélandská fregata HMZMS Te Kaha

V roce 2014 byl oznámeno, že novozélandské fregaty třídy Anzac ponesou britský protiletadlový systém MBDA Sea Ceptor využívající protiletadlových řízených střel Sea Captor.[9] Obě plavidla rovněž dostanou 3D přehledové radary SMART-S Mk2, které mají být dodány v letech 2016–2017.[10] Dále bylo rozhodnuto vybavit plavidla vrhači klamných cílů Rheinmetall MASS.[11]

Na roky 2018-2020 byla naplánována modernizace bojového řídícího systému (vychází z typu Lockheed Martin CMS330), senzorů (včetně radarů, sonaru) a zbraňových systémů (Sea Captor), kterou provádí společnost Lockheed Martin Canada ve spolupráci s kanadskou loděnicí Seaspan Victoria Shipyards v Esquimaltu v provincii Britská Kolumbie.[12] Modernizovaná fregata Te Mana se na základnu vrátila v červenci 2022.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Class Anzac Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-23. (anglicky) 
  2. ↑ HMAS Arunta Anzac-class frigate completes anti-ship missile defence upgrades [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-10-08 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HMAS Warramunga completes anti-ship missile defence upgrade programme [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-04-22 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-02. (anglicky) 
  4. ↑ BAE Systems upgrades two Australian Anzac-class frigates [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-10-08 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Australian Anzac-class frigates complete anti-ship missile defense upgrade program [online]. Navyrecognition.com, rev. 2017-03-09 [cit. 2017-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Third ANZAC-class Frigate gets her new mast as part of AMCAP upgrade [online]. Navalnews.com [cit. 2020-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Australia approves $3.5 billion missile procurement [online]. Navalnews.com, rev. 2022-04-05 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ BAE Systems to upgrade Australian Navy Anzac class frigates Mk 45 naval gun systems [online]. Navyrecognition.com, rev. 2024-01-09 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ New Zealand to equip ANZAC-class frigates with MBDA Sea Ceptor system [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-05-30 [cit. 2014-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ New Zealand's Anzac frigates to be equipped with Thales' SMART-S Mk2 radar [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-09-22 [cit. 2014-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ New Zealand MEKO-class frigates to include Rheinmetall's MASS system [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-12-04 [cit. 2014-12-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Lockheed marks start of New Zealand Navy frigate refit [online]. Navaltoday.com [cit. 2018-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. 

Externí odkazy
Kembali kehalaman sebelumnya