Teutonia Prag, též Pražský buršácký spolek „Teutonia“ (Würzburg), je někdejší konzervativní studentské sdružení, členská organizace německého buršáckého sdružení (Deutsche Burschenschaft / DB a lidového Burschenschaftliche Gemeinschaft / BG). V médiích se opakovaně diskutovalo o pravicově extremistických tendencích Teutonie Praha.
V bojích první světové války letech 1914–1918 ztratila Teutonie 18 členů na ruské, italské a srbské frontě. V letech 1918 až 1939 působila Teutonia v nově vzniklém Československu, přičemž v roce 1919 se stala členem německého buršáckého sdružení (Burschenschaft). Od svého rozpuštění v letech 1938 až 1945 existovala jen ve formě kamarádšaftu „Fritsch II“, poté „Josef Titta“ v rámci NSDStB. Ve druhé světové válce v letech 1939 až 1945 ztratila Teutonie 15 členů a při vyhánění Němců z Čech letech 1945–1947 dalších 14 členů.
Po roce 1945
V letech 1945–1952 byla Teutonie zakázána spojenci a její činnost odložena kvůli podmínkám po válce.
12. prosince 2009 se Teutonia Prag spojila s Libertas Würzburg do společného pražského sdružení Teutonia zu Würzburg. Dům v Řezně byl prodán za účelem získání jiného ve Würzburgu.
Pražské sdružení Teutonia je mužské a životní sdružení německých akademiků, ve kterém se studenti po ukončení studia stávají členy starého mužského sdružení, které podporuje mladé studenty (Aktivitas) finančně a ideálně (kontrakt reverzní generace). Je také organizována podle zásady úmluvy, tj. rozhoduje se demokratickými hlasy a volbami, přičemž rozhoduje většina.
Významní členové spolku
Ludwig Ausserwinkler (1859–1933), univerzitní profesor fotografie na Vysoké škole technické v Praze
Karl Zörkendörfer (1864–1945), univerzitní profesor balneologie a medicíny na pražské univerzitě
Kritika
V médiích se opakovaně diskutovalo o pravicově extremistických tendencích pražské Teutonie. V roce 2001 byla Teutonia Prag (tehdy ještě v Řezně) zmiňována v souvislosti se snahou pravicových extremistů získat vliv na univerzitách. Kritika byla také namířena proti tomu, že příležitost působit v Teutonii dostali lidé blízcí nové pravici, jako Götz Kubitschek a Bernd Rabehl,.[3]
↑Egon Erwin Kisch: Gesammelte Werke in Einzelausgaben: Bd. 1 Aus Prager Gassen und Nächten. Prager Kinder. Die Abenteuer in Prag. Aufbau Verlag 1968, S. 188; "Einst und Jetzt" Bd. 9–10, 1964, S. 133 (unter Bezugnahme auf Kisch)
↑E. H. Eberhard: Handbuch des studentischen Verbindungswesens. Leipzig, 1924/25, S. 186.