Theodora Angelovna (1180/1185? – 23. června 1246, Kahlenberg)[1] byla rakouská vévodkyně a příbuzná byzantského císaře Izáka II.[2]
Život
Theodora byla snad vnučkou či praneteří byzantského císaře a po jeho dočasném návratu na byzantský trůn v létě roku 1203 se rakouský vévoda Leopold VI., nadšený bojovník proti kacířům[3] rozhodl znovu spojit svůj rod s byzantskou dynastií.[pozn. 1]
Velkolepá svatba se konala již koncem roku 1203 ve Vídni a Leopold musel zažádat o papežskou dispenz, jež by zrušila předchozí zasnoubení s dcerou českého krále Přemysla Otakara I. Papež se změnou sňatkového plánu souhlasil až na začátku ledna 1204 a krátce poté prosákla informace o palácovém převratu v Konstantinopoli a Izákově smrti.[2]
Theodora dala svému choti sedm potomků a často se musela smiřovat s jeho nepřítomností, když harcoval po bojištích evropského kontinentu a Svaté země.[3] Roku 1226 se proti vévodovi vzbouřil syn Jindřich a obsadil Hainburg odkud svou matku vyhnal „s hanbou a nadávkami“.[4][pozn. 2]
Leopold zemřel roku 1230 a vlády nad Rakouskem se ujal syn Fridrich, který měl neobyčejný dar se znepřátelit se všemi sousedními zeměmi.[4] Po roce 1233 přestal respektovat mírové smlouvy a znovu se dostal do sporu se sousedy. Matce Theodoře zabavil vdovský majetek a ta byla nucena hledat azyl nejprve v českém království na dvoře krále Václava I.[5] a poté na dvoře císaře.[6] Nezdárný syn jí údajně ohrožoval i na osobní svobodě.[7]
Zbytek života strávila Theodora jako jeptiška v Kahlenbergu a zemřela týden po Fridrichově smrti v bitvě na Litavě. Byla pohřbena v klášteře Klosterneuburg.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ SCHWENNICKE, Detlev. Die fränkischen Könige und die Könige und Kaiser, Stammesherzoge, Kurfürsten, Markgrafen und Herzoge des Heiligen Römischen Reiches Deutscher Nation. 2., upravené vyd. [s.l.]: Vittorio Klostermann, 2005. 256 s. (Europäische Stammtafeln. Neue Folge; sv. I.1). ISBN 3-465-03420-1. Tafel 85: Die jüngeren Babenberger II. (německy)
- ↑ a b VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-491-2. S. 107. Dále jen Dějiny Rakouska.
- ↑ a b Dějiny Rakouska, str. 106
- ↑ a b Dějiny Rakouska, str. 109
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-273-2. S. 341.
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de[nedostupný zdroj]
- ↑ NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha: Jan Laichter, 1928. S. 659.
Externí odkazy