Trnava, chrám sv. Mikuláše od severuStará univerzitní kolej a současná katedrálaTrnava, Nová synagoga
Trnava (latinskyTyrnavia, německyTyrnau, maďarskyNagyszombat, ) je krajské a okresní město v Trnavském kraji na západním Slovensku, 44 km severovýchodně od Bratislavy, v centru Trnavské pahorkatiny na řece Trnávce, ve výšce 146 m n. m. Trnava je důležité historické a kulturní centrum, je sídlem dvou univerzit a arcibiskupství. V roce 2014 zde žilo 65 713 obyvatel a bylo tak sedmým největším slovenským městem.
Historie
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Trnavy.
Osídlení je zde doloženo od doby bronzové, první písemná zmínka je z roku 1211. Trnava byla prvním městem na území dnešního Slovenska, které obdrželo výsady svobodného královského města. Udělil je uherský král Béla IV. v roce 1238.[1] Ve 13. století bylo cílem německé kolonizace a dostalo rozsáhlé městské opevnění, které obepínalo plochu 60 ha. V letech 1418–1425 je obsadili husité.
Další rozvoj města nastal v 16. století. Po bitvě u Moháče roku 1526 a tureckém obsazení Ostřihomi v roce 1543 se do města uchýlil ostřihomský arcibiskup s kapitulou a sídlil zde do roku 1820. Trnava tak byla po 200 let církevním i kulturním středem Uher i protireformace. 18. srpna 1561 byla zahájena výstavba jezuitské koleje, sídla původní Trnavské univerzity v sousedství současné katedrály. V 17. století město silně utrpělo při šlechtických povstáních proti Habsburkům (Gabriel Betlen, Imrich Tököly, František II. Rákóczi). Roku 1635 zde založil arcibiskup Péter Pázmány univerzitu, roku 1777 přeloženou do Budapešti. Město sice ztratilo na významu, zůstalo však střediskem slovenské vzdělanosti a při první kodifikaci slovenštiny vzal Anton Bernolák za základ trnavské nářečí.
Roku 1831 si měšťané postavili první divadlo a roku 1846 spojila Trnavu s Bratislavou koněspřežná železnice. Po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 zavládla silná maďarizace, ale po zákazu Matice slovenské vznikl v Trnavě Spolok sv. Vojtecha, který dále vydával slovenské knihy.
Bazilika svatého Mikuláše, trojlodní gotická basilika se dvěma věžemi v průčelí z let 1380–1421, v letech 1543–1820 uherská a v letech 1918–1977 slovenská katedrála.
Katedrála svatého Jana Křtitele, barokní stavba se dvěma věžemi z let 1629–1637 navrhli italští architekti Antonio a Pietro Spazzi. Sálová stavba s bočními kaplemi je od roku 1978 katedrálou.
Jezuitská kolej, barokní budova, sídlo historické i současné Trnavské univerzity.
V roce 2001 se 96,91 % obyvatel přihlásilo k slovenské národnosti, 0,79 % k české, 0,27 % k romské, 0,21 % k maďarské, 0,05 % k německé a 0,03 % k ukrajinské. 71,85 % bylo římských katolíků, 2,93 % protestantů, 0,2 % řeckokatolíků a 0,11 % pravoslavných. 18,37 % obyvatel bylo bez vyznání.
.jpg)
.jpg)
