Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Vlasta Havelková

Vlasta Havelková
Rodné jménoWlasta Barbara Elisabeth Wankel
Narození16. prosince 1857 nebo 12. prosince 1858
Blansko
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. června 1939
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnostčeská
Povoláníetnografka, kurátorka sbírky, autorka, sběratelka, muzeoložka, spisovatelka, sběratel lidové slovesnosti, publicistka a kustod
ChoťJan Havelka
DětiMilada Schusserová
RodičeJindřich Wankel, Eliška Wanklová-Šímová
PříbuzníFrantišek Havelka tchán
Damián Wankel dědeček
Lucie Bakešová sestra
Karla Absolonová-Bufková sestra
Madlena Wanklová sestra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlasta Havelková, rozená Wlasta Barbara Elisabeth Wankel (16. prosince 1857 Blansko[1]16. června 1939 Praha), byla česká etnografka, zaměřená především na výzkum výšivky a ornamentu ve slovanském lidovém umění, a muzejnice.

Život

Byla dcerou lékaře a amatérského archeologa Jindřicha Wankla. V roce 1876 se provdala za středoškolského profesora Jana Havelku a přestěhovala se do Olomouce.

V roce 1884 spoluzaložila Vlastivědný spolek musejní, který vydával vlastní časopis, a zároveň s ním Vlastivědné muzeum v Olomouci, kde se podílela především na přípravě výstav výšivek a krojů. Ve svém raném díle, které publikovala v Časopisu vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a v trojsvazkovém sborníku Moravské ornamenty, se odráží její silné národnostní cítění a nekritický obdiv k lidové výtvarné kultuře.[2] Kromě dobového vlastenectví ji v tom ovlivnily jak názory jejího otce, který považoval Slovany za praobyvatele Evropy, tak jejího manžela, který věřil v autochtonnost Slovanů na českém území. Od svého spolupracovníka Ignáta Wurma zase přejala metodu srovnávání mezi ornamenty lidovými a pocházejícími z archeologických nálezů. V tomto duchu například považovala halštatskou kulturu za slovanskou.

Až v 90. letech počala opouštět názor o slovanském původu evropské kultury a připustila, že základní ornamentální prvky mohly existovat v různých kulturách nezávisle na sobě. Později spolupracovala na moravské kolekci na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895 a v roce 1906 byla Luborem Niederlem ustanovena kustodkou Národopisného muzea, načež svoji publikační činnost téměř ukončila. V Praze XIX, Dejvice bydlela na adrese Dejvická 17.

Dílo

Spisy

  • Výstava národního vyšívání moravského, kterou v lednu roku 1885 uspořádal muzejní spolek v Olomouci – Olomouc: vlastním nákladem, 1885
  • Vyšívání lidu moravského – Olomouc: v. n., 1889
  • Obušek – Olomouc: v. n., 1894
  • Vývoj některých ornamentů našich lidových ve vyšívání – kresby opatřila Madlenka Wanklova. Olomouc: Vlastenecký muzejní spolek (VMS) v Olomouci, 1898
  • O symbolice v naší ornamentice: k výstavě výšivek a krajek v Plzni – Plzeň: v. n., 1903
  • Šata česko-slovanská – Praha: Národopisná Společnost Českoslovanská (NSČ), 1903?
  • Vzpomínky – Olomouc: v. n., 1929

Jiné

  • Moravské ornamenty. Sešit 2. – na kámen kreslila Madlenka Vanklova; sepsala úvod. Vídeň: VMS v Olomouci, 1890
  • Průvodce po Národopisném museu českoslovanském v zahradě Kinských v Praze-Smíchově – redakcí Adolfa Černého s příspěvky Vlasty Havelkové, Madlenky Wanklovy. Praha: NSČ, 1903
  • Jaký význam má dnes lidový kroj?Augustin Žalud; napsala návod k šití původních českých krojů lidových. Praha: Alois Neubert, 1914

Odkazy

Reference

  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. 
  2. Alena Křížová. "Starobylý" původ lidového ornamentu (podle Vlasty Havelkové). In: Alena Křížová a kolektiv. Ornament - oděv - šperk. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4963-5. S. 59.

Související články

Literatura

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya