Řeřuška alpská

Řeřuška alpská
Řeřuška alpská (Hornungia alpina)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	brukvovité (Brassicaceae)
Rod	řeřišník (Hornungia)
Binomické jméno
Hornungia alpina (L.) O. Appel, 1998
Synonyma
Pritzelago alpina Hutchinsia alpina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řeřuška alpská (Hornungia alpina) je drobná horská rostlina, druh rodu řeřišník. V minulosti byla řazena do samostatného rodu Pritzelago pro který bylo také používáno synonymum Hutchinsia.

Druh se vyskytuje v horách západní, střední a jižní Evropy, v Pyrenejích, Juře, Alpách, Západních Karpatech, Apeninách a místy i na Balkáně. V České republice řeřuška alpská neroste, na Slovensku se tento variabilní druh nachází ve dvou poddruzích, jeden v Tatrách a druhý na Fatře.

Obvykle vyrůstá v alpínském a subalpínském stupni na vlhkých skalnatých sutích nebo ve skalních puklinách, většinou na vápencovitém podloží. Roste obvykle na plném světle, snese však i částečné zastínění.^[1][2]

Vytrvalý hemikryptofyt s 3 až 10 cm dlouhými lodyhami rostoucími z dřevnatého kořene. Lodyhy se již od báze rozvětvují do přímých nebo vystoupavých větví a jsou holé nebo porostlé jemnými krátkými chlupy (0,2 mm) které mohou být jednoduché, vidlicovité nebo hvězdicovité. Stále zelené listy vyrůstají u báze lodyh které jsou výše bezlisté. Slabě dužnaté, téměř lysé a v obrysu vejčité listy bývají až čtyřčetné nebo peřenosečné. Jejich segmenty jsou celokrajné, tupé nebo zašpičatělé a bývají dlouhé do 5 mm.

Drobné, čtyřčetné, stopkaté, jemně vonící květy vytvářejí v počtu 10 až 40 husté květenství hrozen který se někdy při dozrávání plodů prodlužuje a rozvolňuje. Zelené, na okraji blanité kališné lístky jsou dlouhé asi 2 mm. Bílé, široce obvejčité nebo kopisťovité korunní lístky s krátkým nehtem jsou na vrcholu celistvé nebo jen slabě vykrojené a mívají průměrnou délku 3 mm. Šest čtyřmocných tyčinek je zakončeno žlutými prašníky, u bází kratších tyčinek je po dvou nektariích. Čnělka je krátká a nese kulovitou bliznu. Kvetou obvykle v červnu a červenci. Ploidie druhu je 2n = 12.

V souplodí vyrůstající plody jsou 4 až 5 mm dlouhé šešulky se stejně dlouhou stopkou. Pukavé šešulky jsou elipsovité, mírně zploštělé a na vrcholu mají ostrou špičku se suché čnělky. Obsahují 2 až 4 zploštělá podlouhlá semena s hladkým osemením která jsou asi 2 × 1 mm velká.^[1][2]

Řeřuška alpská se občas pěstuje v zahradách kde se vysazuje do alpínií nebo k pokrytí nízkých kamenitých zídek. Požaduje nezastíněné a jen občas vlhké místo, vytváří nízký hustý koberec celoročně tmavě zelených listů. Jsou vyšlechtěny variety kvetoucí postupně drobnými bílými kvítky od poloviny jara do konce léta. Jednotlivé trsy se mohou v pozdním létě rozdělovat.^[1][3]

• 
  Přirozené prostředí
• 
  Květy zblízka
• 
  Zrající šešulky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu řeřuška alpská na Wikimedia Commons