Škvorec

Škvorec
	Letecký snímek Škvorce
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Úvaly
Obec s rozšířenou působností	Brandýs nad Labem-Stará Boleslav; (správní obvod)
Okres	Praha-východ
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°2′49″ s. š., 14°43′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 218 (2024)
Rozloha	12,76 km²
Nadmořská výška	305 m n. m.
PSČ	250 83
Počet domů	666 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Masarykovo nám. 122; 250 83 Škvorec ; [email protected]
Starostka	Ing. Martina Vodičková
	Oficiální web: www.obecskvorec.cz
	Škvorec
Další údaje
Kód obce	538884
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škvorec je městys v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Rozkládá se zhruba 22 kilometrů východně od centra Prahy, 3 kilometry jižně od Úval a 8 kilometrů severovýchodně od Říčan. Žije zde přibližně 2 200^[1] obyvatel. Součástí městyse je i vesnice Třebohostice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279.

Hrad Škvorec byl založen roku 1279 královským komořím Domaslavem; v jeho držení se vystřídali pražští Olbramovici, Klinštejnové, Smiřičtí a Albrecht z Valdštejna, jenž hrad a panství prodal roku 1623 Lichtenštejnům, kterým patřil do roku 1918. Hrad byl během třicetileté války vypálen Švédy, až později (1710) zčásti obnoven a upraven na zámek. Své sídlo zde měla kněžna Marie Terezie Savojská, princezna piemontská, markraběnka ze Zalužan, hraběnka ze Soissonu, rozená říšská kněžna z Lichtenštejna a Mikulova, kněžna opavská a krnovská, dědičná paní panství Kostelec (nad Černými lesy), Uhříněves a Škvorec.

Současnost

Část objektu Starého zámku byla v 19. století zbořena, zbylé torzo jihovýchodní části s kamenným mostem a věžičkou se nyní opravuje.^[4] Východně od Starého zámku byl na sklonku 18. století postaven Nový zámek, léta využívaný jako panský hospodářský dvůr. Ten je již opraven. Oba zámky jsou veřejnosti nepřístupné.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[5]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod^[6]
1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod^[6]
1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod^[6]
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod^[7]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod^[8]
1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod^[9]
1949 Pražský kraj, okres Říčany^[10]
1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ^[11]

Rok 1932

V městysi Škvorec (1073 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostel československé církve, evangelický kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12] lékař, autobusová doprava, 2 bednáři, biograf Sokol, cihelna, cukrář, obchod s umělými hnojivy, 2 holiči, 4 hostince, jednatelství, 2 kapelníci, 2 koláři, kominík, 2 kováři, 4 krejčí, 2 obchody s mlékem, obchod s obilím, pražírna obilí, 4 obuvníci, 2 pekaři, pletárna, pokrývač, porodní asistentka, 12 rolníků, 3 řezníci, 2 sadaři, 2 sedláři, sladovna, 9 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, 2 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, 3 trafiky, 2 truhláři, 3 zahradnictví, zámečník.

Ve vsi Třebohostice (239 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Škvorce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[13] 2 hostince, kapelník, kolář, kovář, 2 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zahradnictví, zednický mistr.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Anny z let 1759–1767 stavěný na etapy během sedmileté války
Starý zámek byl založen jako hrad na konci třináctého století. Patřil rodu pražských Olbramoviců, pánům z Klinštejna a Smiřickým ze Smiřic, za nichž byl přestavěn na renesanční zámek. Velká část zámeckých budov byla stržena ve druhé polovině devatenáctého století.^[14]
Nový zámek Škvorec z roku 1792
Boží muka
Socha svatého Donáta
Socha svatého Prokopa od Jana Jiřího Šlanzovského z roku 1725
Novogotický evangelický kostel z roku 1892

Socha sv. Donáta: Socha sv. Donáta se nachází v polích severovýchodně od obce. Stojí na křižovatce polních cest, kde se ve 14. až 17. století rozprostírala náves vesnice Křimín, která zanikla ve třicetileté válce. Barokní pískovcová socha byla vystavěna nákladem vévodkyně Marie Terezie Savojské z Lichtenštejnu v roce 1765. Stalo se tak po jejím písemném nařízení dne 27. června 1764 ve Vídni, kdy poručila, aby na každém jejím panství byla na příhodném místě v polích postavena socha sv. Donáta, patrona proti krupobití a škodlivé bouřce. Celkem bylo postaveno 6 podobných soch, další lze nalézt na poli u Vykáně (panství Kounice), v Kralovicích, u Svrabova směrem k Brníku (panství Kostelec nad Černými lesy) a také v Uhříněvsi v parku (stejnojmenné panství). Na pískovcovém podstavci sochy je vytesán dnes sešlý znak Savojsko-Lichtenštejnský. Umělecké dílo člověka je obklopeno dílem přírodním. Okolo sochy se do přibližně 16 m výšky tyčí čtyři mohutné kmeny lip, které mají v obvodu 305, 259, 173 a 349 cm a jsou staré okolo 220 let.

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Obec leží na silnici II/101 Jesenice – Říčany – Škvorec – Úvaly – Brandýs nad Labem.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Úvaly ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 011 mezi Prahou a Českým Brodem.

Veřejná Doprava 2022" V současné době v obci zastavují linky:

PID 329 Praha, Skalka (metro A) - Škvorec, Třebohostice - Škvorec, náměstí

(V pracovních dnech 12 spojů o víkendu 3 spoje) (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.),

PID 423 Úvaly (Vlak) - Škvorec - Doubravčice (v pracovních dnech 40 spojů, o víkendech 10 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.)

PID 686 Úvaly (Vlak)-Škvorec-Křenice-Říčany, nádraží (Vlak) - Říčany, Wolkerova

(v pracovních dnech 17 spojů, o víkendech 9 spoje) (dopravce Stenbus, s. r. o.) Linka vyjela dne 1.9.2022 díky reorganizaci linkového vedení na Říčansku https://pid.cz/optimalizace-ricansko-1-9-2022/

Veřejná doprava 2011

V obci měly zastávku příměstské autobusové linky:

Praha, Skalka – Škvorec, náměstí (v pracovních dnech 10 spojů, o víkendech 3 spoje) (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.),
Praha, Nádraží Klánovice – Úvaly (v pracovních dnech 9 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.) a
Úvaly–Škvorec–Doubravčice (v pracovních dnech 25 spojů, o víkendech 4 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Další fotografie

Nový zámek
Starý zámek
Cvičení Sokola Škvorec na dvoře pivovaru v roce 1908
Letecký panoramatický snímek

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Stránka obnovy zámku [online]. Savoia.cz [cit. 2008-10-20]. Dostupné online.
↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ ^a ^b ^c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1651. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1732. (česky a německy)
↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Škvorec, s. 538–539.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Škvorec na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Škvorec
Škvorec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.