V letech 1974–1978 žila v Turecku, kde kromě pěveckých vystoupení také hrála ve filmu Pembe Panter.[3] V roce 1979 se znovu zúčastnila Ceny Eurovize, tentokrát jako zástupkyně Francie se skladbou „Je suis l'enfant-soleil“, a skončila na třetím místě.
Koncem osmdesátých let přerušila hudební kariéru, žila na venkově a věnovala se chovu koní.[4] Znovu začala vystupovat v roce 2003, o rok později vydala koncertní album Live à Charleroi. V roce 2005 byla jedním z hostů programu k padesátému výročí Ceny Eurovize. V roce 2010 nahrála další desku nazvanou Federico, která je poctou básníkovi Federicu Garcíovi Lorcovi. Ve spolupráci s hudebníkem Jeanem Musym představila projekt „filmů bez obrazů“, zaměřený na rozvoj uměleckého cítění nevidomých dětí.[5]