Bukovina (Kralovice)

Bukovina
	Návesní rybník
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Kralovice
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°59′24″ s. š., 13°24′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	65 (2021)
Katastrální území	Bukovina u Mladotic (3,03 km²)
Nadmořská výška	515–530 m n. m.
PSČ	331 41
Počet domů	21 (2021)
	Bukovina
Další údaje
Kód části obce	16039
Kód k. ú.	616036
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovina je vesnice, část města Kralovice v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží pět kilometrů severozápadně od Kralovic. Katastrální území Bukovina u Mladotic zaujímá rozlohu 303,07 ha.

Historie

Poprvé je Bukovina připomínána roku 1186 v majetku kladrubského benediktinského kláštera. V průběhu 13. století je ves spojena se sousední Sedlcem a Řemešínem v jeden újezd. Idík ze Švábenic věnoval roku 1281 celý újezd pražskému klášteru božího hrobu na Zderaze, nad kterým měl patronát získaný věnem své manželky, dcery Všebora Hrabišice, jejíž předci klášter na konci 12. století založili.

Na přelomu 14. a 15. století se Bukovina krátce dostává do majetku plaského cisterciáckého kláštera, ale po jeho vypálení husity zastavil král Zikmund Bukovinu spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi za zásluhy katolickým pánům, bratřím Hanušovi a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně a Krašově. Po smrti Bedřicha roku 1432 připadla Bukovina Hanušovi, po kterém jej zdědil jeho syn Hanuš a nakonec vnuk Albrecht. Ten prodal roku 1485 Bukovinu spolu s hradem Krašov a dalšími vesnicemi Jetřichovi Bezdružickému z Kolovrat. Později se Bukovina dostala do držení pánů z Landštejna.

Král Ferdinand I. postoupil roku 1531 pustý klášter božího hrobu na Zderaze Dorotě z Doupova a též jí povolil vymáhat původní statky kláštera. Dorota využila příležitost a vyzvala Viléma Svitáka z Landštejna, aby vydal nazpět Bukovinu, Sedlec, Řemešín a díl Potvorova. Vilém Sviták odmítl vsi vydat a celá záležitost se dostala až k menšímu soudu. Vilém z Landštejna však zemřel. Řešení sporu nakonec našel mocný šlechtic Florián Gryspek z Gryspachu, který si na králi vyprosil svolení na vyplacení vsí od Kateřiny, ovdovělé ženy Viléma Svitáka. Roku 1546 koupil Florián Gryspek Bukovinu spolu se Sedlcem a Řemešínem, připojil je ke kaceřovskému panství a král mu následně zajistil jejich dědičné držení. V urbáři kaceřovského panství z roku 1558 se uvádí v Bukovině 10 usedlostí s 8 osedlými, kteří dohromady hospodařili na 10 lánech a pozemcích po zaniklé vsi Doubravici.

Po konfiskaci majetku pánů z Gryspachu králem Ferdinandem II. získal Řemešín plaský cisterciácký klášter, který jej držel ve svém majetku až do svého zrušení roku 1785. V průběhu třicetileté války bylo 6 usedlostí vypáleno. Po zrušení kláštera přešlo celé plaské panstvím pod správu náboženského fondu a v roce 1826 do majetku kancléře Metternicha.

Přírodní poměry

Bukovina sousedí s Potvorovem na severu, Sedlcem na severovýchodě, s Mariánským Týncem na východě, s Trojany na jihozápadě a s Řemešínem na západě. Vsí protéká Řemešínský potok.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[3]^[4]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	154	116	127	128	140	135	132	97	89	88	74	61	55	56	65
Počet domů	22	20	19	22	22	22	22	25	24	24	19	22	22	21	21

Obecní správa

Po zrušení feudálního zřízení se Bukovina stala samostatnou obcí v kralovickém soudním a politickém okrese. V letech 1869–1900 byla osadou obce Trojany v okrese Kralovice. V letech 1910–1975 byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy a v letech 1961–1975 v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1976 do 30. června 1985 byla částí obce Bílov v okrese Plzeň-sever. Od 1. července 1985 je částí města Kralovice v okrese Plzeň-sever. Poté se Bílov opět osamostatnil, ale Bukovina již zůstala součástí Kralovic.^[5]

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 50, 18. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Literatura

Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
Karel Rom: Představujeme obce regionu: Bukovina; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (2003/2004), č. 5, s. 2.
Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/2003), č. 2, s. 3–4

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bukovina na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bukovina (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Bukovina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.