Dálnice D55

Dálnice D55
Mapa
Základní údaje
Provozovatel	Ředitelství silnic a dálnic
Začátek	Olomouc (49°33′58″ s. š., 17°18′37″ v. d.)
Konec	Břeclav (48°47′ s. š., 16°55′30″ v. d.)
Celková délka	99,2 km
v provozu:	18,944 km
ve výstavbě:	29,5 km
v přípravě:	50,8 km
Stát	Česko Česko
Region	Olomoucký kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Dálnice D55 u Pravčic.
Objekty na trase      (1) Holice         Most přes Týnečku (10 m)      (2) Velký Týnec      Ekodukt (40 m)      Most přes Loučský potok      Odpočívka Majetín      Most přes Olešnici      (15) Přerov-sever (dále v peáži s )     == Hranice mezi Olomouckým krajem a Zlínským krajem      (16) Hulín (konec peáže s )      Most přes Rusavu (48 m)      (17) Hulín-východ      Most přes údolí potoka Žabínek (150 m)      Most přes železnici Kojetín – Valašské Meziříčí (65 m)      Odpočívka Kurovice      (30) Otrokovice-sever      Most přes Dřevnici (83 m)      (32) Otrokovice-jih      (35) Napajedla      Konec zpoplatněného úseku      Provizorní ukončení dálnice      Most přes Moravu      Estakáda      (xx) Babice      (47) Staré Město-sever      Most přes potok Salaška      (xx) Staré Město-jih      (56) Nedakonice      Ekodukt      (56) Bzenec      Estakáda přes potok Syrovinka      Galerie (1950 m)      Ekodukt (součást Galerie)      (xx) Bzenec-Přívoz      Galerie      Most přes potok Járek      (xx) Rohatec      (xx) Hodonín-sever      (86) Hodonín-západ      (91) Mikulčice      (94) Moravská Nová Ves      (101) Břeclav        Konec zpoplatněného úseku      Konec dálnice
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dálnice D55 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R55^[1]) je dálnice, která v budoucnu povede z Olomouce do Břeclavi. K 1. lednu 2022 jsou zprovozněny čtyři úseky o délce 18,944 km^[2].

Celková délka dálnice bude 100 km a povede poblíž trasy silnice I/55. Začínat bude v Olomouci, kde se bude napojovat ze silnice I/46, a dál povede na okraj Holice, kde se bude křížit s dálnicí D35. Tento úsek je zatím veden jako silnice I/55. Od Holice bude navazovat dál do Přerova, odkud povede peážně s dálnicí D1 až na severní okraj Hulína. Zde se nachází velká dálniční křižovatka, do které se napojuje jak D55, tak dálnice D1, která odtud pokračuje západním směrem a i plánovaná dálnice D49, směřující k Fryštáku a v budoucnu přes Valašsko na Slovensko. Zde se odpojí od D1 a vede k Otrokovicím, kde se kříží se silnicí I/49, která vede do Zlína. Dále vede okolo Napajedlel ke Starému Městu, kde se bude křížit se silnicí I/50. Odtud pak vede ke Bzenci, u něhož se kříží se silnicí I/54 a dále povede podél železnice až k Hodonínu, odkud povede dále až po okraj Břeclavi, kde se napojí na dálnici D2.

Dálnice byla dne 10. dubna 1963 vymezena jako čtyřpruhová silnice H55. Několikrát byla výstavba této dálnice potvrzena vládními usneseními, naposledy usnesením vlády České republiky ze dne 21. července 1999.

Vůbec první se začala v únoru 2002 stavět severovýchodní část obchvatu Otrokovic, která byla zprovozněna v říjnu 2006. Roku 2008 se začaly stavět dva napojující úseky okolo Hulína, které byly zprovozněny jako rychlostní silnice na konci roku 2010.

Další úseky už byly plánovány jako dálnice. Nejdříve se od října 2018 do listopadu 2021 stavěla jihovýchodní část obchvatu Otrokovic, dále pak úseky Babice – Staré Město (od září 2020), Staré Město – Moravský Písek (od srpna 2021) a Moravský Písek – Bzenec (od září 2022), které mají být hotovy v roce 2024. V dubnu 2023 začala výstavba úseku Olomouc–Kokory a mostu u Napajedel.

Na úsecích Napajedla–Babice a Kokory–Přerov by měly stavební práce začít v roce 2026 a jejich zprovoznění je plánováno na rok 2029. Zbylé čtyři úseky od Bzence po Břeclav se mají začít stavět v roce 2028 a ke zprovoznění má dojít postupně v letech 2031 a 2032.

• Exit 1 Olomouc-jih (křížení s D35)
• Exit 16 Hulín (křížení s D1 a v budoucnosti i s D49)
• Exit 17 Hulín-východ
• Exit 30 Otrokovice-sever
• Exit 32 Otrokovice-jih
• Exit 35 Napajedla

Dálnice byla naplánována přes Bzenec-Přívoz, kde jsou však chráněné oblasti Strážnické Pomoraví a Váté písky. Některé organizace pro ochranu přírody proto předkládají návrh, aby trasa dálnice vedla na Blatnici, Kozojídky atd., což však odmítá Ministerstvo životního prostředí.

Podle organizace Děti Země je viníkem problémů bývalé vedení ministerstva v čele s Liborem Ambrozkem, které 4. července 2006 souhlasilo s trasou přes chráněnou ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, a vedení Jihomoravského kraje v čele s Stanislavem Juránkem, které 23. září 2004 přes upozornění MŽP v územním plánu kraje ignorovalo možnou trasu D55 mimo chráněnou oblast. Evropská komise v dopise z června 2008 odmítla pokus bývalého hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše (ODS) zdůvodnit neposouzení alternativního řešení bez poničení chráněné oblasti.^[17]

V roce 2009 byla zveřejněna dokumentace vlivu případné stavby dálnice na životní prostředí (EIA), která však podle České společnosti ornitologické a sdružení Děti Země nebyla zpracována ve variantách. Dokumentace obsahuje pouze návrh na výstavbu dvou zahloubených tunelů délky 8,4 km v ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, ale nikoli zbývajících 40 % trasy plánované v chráněné oblasti.^[18]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dálnice D55 na Wikimedia Commons
• Dálnice D55 na OpenStreetMap
• R55 na stránkách ŘSD
• Dálnice D55 na Ceskedalnice.cz