V roce 857 odešla už jako abatyše do kláštera Frauenchiemsee. Měla za úkol klášter, který zřídil Tassilo III. Bavorský, obnovit a rozšířit. Bývá proto někdy označována jako druhá zakladatelka kláštera.
Po smrti
Abatyše byla pohřbena v jižní části klášterního chrámu. Hrob byl však v následujících staletích otevřen a lebka odvezena do Seeonu.
V roce 1922 zahájil kardinál Faulhaber proces blahořečení, byl opět otevřen její hrob a vrátila se i její lebka. V roce 2003 byla analýzou DNA potvrzena příslušnost lebky ke zbytku kostry.