Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Július Ďuriš

Július Ďuriš
Čs. ministr zemědělství
Ve funkci:
4. dubna 1945 – 10. září 1951
NástupceJosef Nepomucký
Čs. ministr lesů a dřevař. průmyslu
Ve funkci:
31. ledna 1953 – 14. září 1953
PředchůdceMarek Smida
NástupceMarek Smida
Čs. ministr financí
Ve funkci:
14. září 1953 – 20. září 1963
PředchůdceJaroslav Kabeš
NástupceRichard Dvořák
Předseda 10. Sboru pověřenců
Ve funkci:
11. září 1951 – 31. ledna 1953
PředchůdceKarol Bacílek
NástupceRudolf Strechaj
Poslanec Prozatímního a Ústavodárného NS, Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1945 – 1963
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (KSČ)
Narození9. března 1904
Rovňany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. února 1986 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesespisovatel, ekonom a politik
OceněníČestné občanství Moravských Budějovic (1946)
Čestné občanství města Blovice
Řád republiky
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
CommonsJúlius Ďuriš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Július Ďuriš (9. března 1904 Rovňany – 18. února 1986 Praha) byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, respektive KSČ, poválečný ministr zemědělství a ministr financí.

Životopis

Mládí, studium a předválečná činnost

Ve 20. letech v Praze studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1927 vstoupil do KSČ.[1][2] Na přelomu 20. a 30. let pak studoval i na Vysoké škole politických, ekonomických a společenských věd v Paříži. Redigoval tehdy časopis Rovnost, vydávaný pro československé dělníky ve Francii. Pro své politické aktivity v komunistickém hnutí ale byl z Francie vypovězen. Působil pak na Slovensku jako komunistický organizátor a novinář.[2]

V odboji za druhé světové války

Od roku 1938 byl společně s Kolomanem Moškem a Karolem Bacílkem členem ilegálního vedení komunistické strany na Slovensku. Po potlačení Slovenského národního povstání, začátkem roku 1945 byl společně s Viliamem Širokým vězněn v Bratislavě a hrozilo jim, že se dostanou do rukou gestapa. Podařilo se jim utéct, podle některých pramenů i díky pomoci tehdejšího předsedy vlády dr. Štefana Tisa.[3][4] Podle jiného zdroje byl vězněn po celé období let 1941–1945.[2] Po rozsudku byl ve vězení krajského soudu v Bratislavě. Od května do září 1943 tu byl jeho spoluvězněm další významný představitel slovenského komunistického odboje, Ján Púll. Na Ďuriše vzpomínal později jako na člověka s nelehkou povahou, ve které se objevovaly rysy panovačnosti, bezohlednosti a tvrdosti. Zároveň si ho ale vážil jako profesionálního revolucionáře a marxisty.[5]

Právník Anton Rašla s vazbami na odboj zase, podle vzpomínek Ladislava Šimoviče, vyčítal Ďurišovi lehkomyslnost, se kterou prováděl za války své ilegální aktivity. V době slovenského státu, když po Ďurišovi pátrala tajná policie, mu Rašla opatřil tajný byt. Ďuriš potom ale nedodržoval pravidla konspirace a pobytu. Své následné zatčení si tak měl zavinit zčásti sám.[5]

Vrchol politické kariéry po roce 1945

Od 4. dubna 1945 byl ministrem zemědělství ve vládě Zdeňka Fierliengera, první československé vládě na osvobozeném území. Ministrem zemědělství zůstal v následující druhé vládě Zdeňka Fierlingera a udržel se zde i po únorovém převratu v první i druhé vládě Klementa Gottwalda a vládě Antonína Zápotockého, která nastoupila po Gottwaldově zvolení prezidentem republiky. Funkci zastával nepřetržitě až do 10. září 1951.[6]

V této politické funkci se v poválečných letech podílel na pozemkové reformě a přidělování půdy konfiskované Němcům, Maďarům, kolaborantům a zrádcům. Významně se podílel na komunistickém volebním úspěchu na českém venkově v roce 1946.[2] 4. dubna 1947 vyhlásil Ďuriš na schůzi okresní organizace Jednotného svazu českých zemědělců v Hradci Králové program masivní změny vlastnictví půdy (tzv. Hradecký program). Měl dokončit a překonat prvorepublikovou pozemkovou reformu. Mělo dojít k parcelaci pozemkové držby nad 50 hektarů, zavést jednotnou zemědělskou daň, celostátní systém pojištění zemědělců, nové úvěrové podmínky a podpořit mechanizaci.[7] V této době se v souladu s linií KSČ vyslovoval proti násilné kolektivizaci po sovětském vzoru. Naopak podporoval vznik široké vrstvy nových samostatných zemědělců. Po únorovém převratu ovšem již roku 1949 začal coby ministr tlačit na zakládání jednotných zemědělských družstev.[2]

Po odchodu z československé vlády přešel na post předsedy slovenského Sboru pověřenců, jímž byl od 11. září 1951 do 31. ledna 1953.[8]

Do centrální vlády se vrátil 31. ledna 1953, kdy byl jmenován ministrem lesů a dřevařského průmyslu.[9] Funkci zastával do 14. září 1953. Následně přešel na významný vládní post. Od 14. září 1953 do 20. září 1963 byl ministrem financí v první, druhé i třetí vládě Viliama Širokého.[10]

Zastával i významné stranické funkce. V období let 1945–1954 byl členem Ústředního výboru KSS a v letech 1945–1953 i členem předsednictva ÚV KSS. 8. dubna 1945 byl rovněž zvolen členem prozatímního Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ a XII. sjezd KSČ. Z ÚV KSČ byl odvolán v září 1963. Od září 1945 do června 1954 byl členem předsednictva ÚV KSČ a v roce 1948 i členem užšího předsednictva ÚV KSČ.[11]

Dlouhodobě zasedal i v zákonodárných sborech.[12] V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946.[13] Slib složil na 14. schůzi SNR, 26. listopadu 1945.[14]

Ani Július Ďuriš neodolal touze, aby jeho jméno bylo zvěčněno. V červnu 1948 se zúčastnil slavnostního přejmenování národního podniku Perun v Praze-Karlíně na závod Júlia Ďuriše.[15]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění.[16] V parlamentních volbách roku 1946 byl za KSS zvolen do Ústavodárného Národního shromáždění. Ve volbách roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění[17] a opět i ve volbách roku 1954 (obvod Košice-venkov I).[18] Ve volbách roku 1960 byl zvolen opětovně, nyní do Národního shromáždění Československé socialistické republiky, nyní za volební obvod Jihomoravský kraj. Na poslanecký mandát rezignoval 20. září 1963.[19]

V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky.[11] Ladislav Šimovič, československý diplomat a státní úředník, na Ďuriše vzpomínal zpětně v roce 2005 jako na člověka, který měl v poválečné době pověst nedůvěřivého, podezřívavého a neústupného politika, který často tvrdě prosazoval své názory a byl přísným nadřízeným. Například politik Ján Čech ztratil po neshodách s Ďurišem post předsedy Osidlovacího úřadu a později poslán do Prahy na méně významnou úřednickou pozici. Politička Gertruda Sekaninová-Čakrtová zase uváděla Ďuriše jako nepřímého viníka sebevraždy jejího manžela. Kazimír Čakrt pracoval jako úředník na ministerstvu financí a byl vyšetřován v souvislosti s údajnou špionáží a finančních machinacích, kterých se měl dopustit jeho bratranec Jan Čakrt. Ďuriš se ho nikdy nezastal. Blízkým Ďurišovým spolupracovníkem na ministerstvu byl jeho osobní tajemník Frico Hemelka.[5]

Nucený odchod z politiky

Jeho politická kariéra skončila náhle roku 1963, kdy byl pro spory s prezidentem Antonínem Novotným odvolán ze všech funkcí. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ pro podporu politiky pražského jara.[2] Tehdy se s ním sblížil Ladislav Šimovič, rovněž postižený normalizačními čistkami, který vzpomínal, že v této době Ďuriš působil zcela jiným dojmem než dříve jako mocný ministr. Zajímal se o politickou situaci, poslouchal vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky (maďarskou redakci, jejíž vysílání nebylo rušeno). Názorově trval na reformách z roku 1968. V 70. letech se nepřipojil k Chartě 77, ale její prohlášení sledoval a komentoval. Ostře nesouhlasil s politikou Gustáva Husáka, naopak sebekriticky hodnotil své postoje vůči Vladimírovi Clementisovi, jenž byl počátkem 50. let popraven. Vcelku ale svou roli v totalitní politice 50. let upozaďoval. Mezi nepočetný okruh lidí, kteří se s ním tehdy stýkali, patřili třeba Gertruda Sekaninová-Čakrtová, bývalí náměstci Bohumil Sucharda a Leopold Lér, národní umělkyně Julie Horová nebo lékař z Krče Oskar Topol. V posledních letech, po smrti manželky Ely, kdy trpěl zhoršující se nemocí, ho navštěvovali Ladislav Šimovič a Ján Púll.[5]

Zemřel 18. února 1986 v Praze (v nemocnici v Krči[5]) a urna s jeho popelem je uložená v hrobě v rodných Rovňanech.[20] Ladislav Šimovič a Ján Púll byli vykonavateli jeho závěti a organizovali pohřeb i uložení urny v Rovňanech. Tři dny po jeho úmrtí prohledala Státní bezpečnost Ďurišův byt.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ďuriš na vlada.cz
  2. ↑ a b c d e f kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 92. 
  3. ↑ [1]
  4. ↑ [2][nedostupný zdroj]
  5. ↑ a b c d e f ŠIMOVIČ, Ladislav: Z nepublikovaných vzpomínek [online]. listy.cz [cit. 2015-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-13. 
  6. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 609–611. 
  7. ↑ hradecký program [online]. totalita.cz [cit. 2015-01-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 625–626. 
  9. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 611. 
  10. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 611–613. 
  11. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ Július Ďuriš [online]. psp.cz [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1945snr/stenprot/012schuz/s012001.htm
  14. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1945snr/stenprot/014schuz/s014001.htm
  15. ↑ V Praze je Závod Júlia Ďuriše. Rudé právo. 1948-06-25, roč. 28, čís. 148, s. 1. Dostupné online. 
  16. ↑ jmenný rejstřík [online]. psp.cz [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ jmenný rejstřík [online]. psp.cz [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ jmenný rejstřík [online]. psp.cz [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ jmenný rejstřík [online]. psp.cz [cit. 2015-01-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ Hirtorie obce Rovňany. www.rovnany.ocu.sk [online]. [cit. 2009-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-18. 

Literatura

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 135. 
  • KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Julius Ďuriš, s. 111–115. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 268. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 436–437. 

Externí odkazy

První vláda Zdeňka Fierlingera / Košická vláda
Ministerský předseda
Zdeněk Fierlinger (jmenován 4. dubna 1945, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
4. dubna 1945
Bohumil Laušman (ministr průmyslu, ČSSD) • Václav Majer (ministr výživy, ČSSD) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády, DS) • Vavro Šrobár (ministr financí, DS) • Ivan Pietor (ministr vnitřního obchodu, DS) • Ján Lichner (státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, DS) • Klement Gottwald (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Nosek (ministr vnitra, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (ministr školství a osvěty, KSČ) • Václav Kopecký (ministr informací, KSČ) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (ministr zemědělství, KSS) • Jozef Šoltész (ministr ochrany práce a sociální péče, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS) • Josef David (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (ministr zahraničního obchodu, ČSNS) • Jaroslav Stránský (ministr spravedlnosti, ČSNS) • Jan Šrámek (náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (ministr pošt, ČSL) • Adolf Procházka (ministr zdravotnictví, ČSL) • Jan Masaryk (ministr zahraničních věcí, nestraník) • Ludvík Svoboda (ministr národní obrany, nestraník) • Antonín Hasal (ministr dopravy, nestraník) • Mikuláš Ferjenčík (státní tajemník v ministerstvu národní obrany, nestraník)
Veškeré vládní strany byly součástí Národní fronty. Vládní politika vycházela z Košického vládního programu.
Druhá vláda Zdeňka Fierlingera / Vláda Národní fronty
Ministerský předseda
Zdeněk Fierlinger (jmenován 6. listopadu 1945, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
6. listopadu 1945
Bohumil Laušman (ministr průmyslu, ČSSD) • Václav Majer (ministr výživy, ČSSD) Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády, DS) • Vavro Šrobár (ministr financí, DS) • Ivan Pietor (ministr vnitřního obchodu, DS) • Ján Lichner (státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, DS) • Klement Gottwald (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Nosek (ministr vnitra, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (ministr školství a osvěty, KSČ) • Václav Kopecký (ministr informací, KSČ) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (ministr zemědělství, KSS) • Jozef Šoltész (ministr ochrany práce a sociální péče, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS) • Jaroslav Stránský (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (ministr zahraničního obchodu, ČSNS) • Prokop Drtina (ministr spravedlnosti, ČSNS) • František Hála (náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (ministr pošt, ČSL) • Adolf Procházka (ministr zdravotnictví, ČSL) • Jan Masaryk (ministr zahraničních věcí, nestraník) • Ludvík Svoboda (ministr národní obrany, nestraník) • Antonín Hasal (ministr dopravy, nestraník) • Mikuláš Ferjenčík (státní tajemník v ministerstvu národní obrany, nestraník)
Veškeré vládní strany byly součástí Národní fronty. Vládní politika vycházela z Košického vládního programu.
První vláda Klementa Gottwalda
Předseda vlády
Klement Gottwald (jmenován 2. července 1946, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1946
Zdeněk Nejedlý (ochrana práce a sociální péče, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Antonín Zmrhal (vnitřního obchodu – demise 3. prosince 1947, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jan Masaryk (zahraničí, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, nestraník) • Jan Šrámek (Náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (pošty, ČSL) • Adolf Procházka (zdravotnictví, ČSL) • Alois Vošahlík (technika, bez portfeje – zemřel 8. srpna 1946, ČSL) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády – odvolán 25. listopadu 1947, Demokratická strana) • Ivan Pietor (doprava, Demokratická strana) • Ján Lichner (Státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, Demokratická strana) • Mikuláš Franek (sjednocení zákonů, Demokratická strana) • Petr Zenkl (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (zahraniční obchod, ČSNS) • Jaroslav Stránský (školství a osvěta, ČSNS) • Prokop Drtina (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády – zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Bohumil Laušman (průmyslu - zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Václav Majer (výživy, ČSD) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (zemědělství, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS)
Členové jmenovaní později
28. srpna 1946
Jan Kopecký (technika, ČSL)
3. prosince 1947
Alexej Čepička (vnitřní obchod, KSČ)
25. listopadu 1947
Štefan Kočvara (náměstek předsedy vlády, Demokratická strana)
František Tymeš (náměstek předsedy vlády, ČSD)
Ludmila Jankovcová (průmyslu, ČSD)
Kurzívou jsou označeni ministři, kteří podali demisi k 25. únoru 1948.
Druhá vláda Klementa Gottwalda
Předseda vlády
Klement Gottwald (jmenován 25. února 1948, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
25. února 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Antonín Zápotocký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Bohumil Laušman (náměstek předsedy vlády, ČSD) • Jan Masaryk† (zahraniční – zemřel 10. března 1948, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika, ČSS) • Ludmila Jankovcová (výživy, KSČ) • Alois Neuman (pošty, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů, Strana slobody)
Členové jmenovaní později
18. března 1948
Vladimír Clementis (zahraničí, KSČ)
†podrobně smrt Jana Masaryka
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého
Předseda vlády
Antonín Zápotocký (jmenován 15. června 1948, KSČ) • Viliam Široký (jmenován 21. března 1953, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
15. června 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody)
Členové jmenovaní později
5. dubna 1949
Jaromír Dolanský (předseda Státního úřadu plánovacího do 21. prosince 1951, KSČ) • Jaroslav Kabeš (financí do 14. září 1953, KSČ)
18. března 1950
Viliam Široký (zahraničních věcí do 31. ledna 1953, KSČ)
25. dubna 1950
Ludvík Svoboda (náměstek předsedy vlády do 8. září 1950, KSČ) • Alexej Čepička (obrana, KSČ) • Štefan Rais (spravedlnost do 14. září 1953, KSČ)
23. května 1950
20. prosince 1950
8. září 1951
Rudolf Slánský¹ (náměstek předsedy vlády do 24. listopadu 1951, KSČ) • Alois Málek (lehký průmysl, KSČ) • Jaroslav Havelka (sociální péče do 14. září 1953, KSČ) • Václav Pokorný (paliva a energetika do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (státní kontrola do 23. ledna 1952, KSČ) • Jan Bílek (hutní průmysl a rudné doly do 24. března 1953, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl do 31. ledna 1953, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl do 21. prosince 1951, KSČ)
10. září 1951
Josef Nepomucký (zemědělství do 14. září 1953, KSČ)
21. prosince 1951
Jaromír Dolanský (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (Státní úřad plánovací do 22. června 1954, KSČ) • Antonín Pospíšil (doprava, ČSL)
23. ledna 1952
Karol Bacílek (národní bezpečnost do 14. září 1953, KSČ) • Jan Harus (státní kontrola do 14. září 1953, KSČ)
28. května 1952
4. června 1952
Jozef Kyselý (náměstek předsedy vlády do 31. ledna 1953, SSO)
1. srpna 1952
Josef Pospíšil (železnice do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (těžký průmysl do 31. ledna 1953, KSČ)
2. prosince 1952
Richard Dvořák (zahraniční obchod, KSČ)
31. ledna 1953
Antonín Novotný (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Alexej Čepička (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jindřich Uher (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Rudolf Barák (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Václav David (zahraničních věcí, KSČ) • Ladislav Štoll (vysoké školy do 14. září 1953, KSČ) • Karel Poláček (těžký průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (lesy a dřevařský průmysl do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Kyselý (stavební hmoty do 14. září 1953, SSO) • Marek Smida (státních statků do 14. září 1953, KSČ) • Bohumil Šrámek (energetika do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (bez portfeje, KSČ)
24. března 1953
Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Josef Reitmajer (hutní průmysl a rudné doly, KSČ)
14. září 1953
Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ) • Alexej Čepička (první náměstek, KSČ) • Rudolf Barák (vnitro, KSČ) • Július Ďuriš (finance, KSČ) • Ladislav Štoll (školství a osvěta, KSČ) • Václav Škoda (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (kultura, KSČ) • Jindřich Uher (zemědělství, KSČ) • Václav Nosek (sociální péče, KSČ) • Oldřich Beran (státní kontrola, KSČ) • Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl, KSČ) • Jozef Kyselý (místní hospodářství, SSO) • Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ)
22. června 1954
Otakar Šimůnek (Státní úřad plánovací, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl, KSČ)
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
Ministři financí Československa
První republika (1918–1938)
Druhá republika (1938–1939)
Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)
Exilové vlády (1939–1945)
Třetí republika (1945–1948)
Komunistický režim (1949–1989)
ČSFR (1990–1992)
Ministři zemědělství Československa
Ministři zemědělství první československé republiky (1918–1938)
Ministři zemědělství druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři zemědělství exilových vlád Československa (1942–1945)
Ministři zemědělství poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři zemědělství Československa (1969–1990)

Read other articles:

A Different American Dream

Artikel ini sebatang kara, artinya tidak ada artikel lain yang memiliki pranala balik ke halaman ini.Bantulah menambah pranala ke artikel ini dari artikel yang berhubungan atau coba peralatan pencari pranala.Tag ini diberikan pada November 2022. A Different American DreamSutradaraSimon BrookProduser Jane I. Wells Ditulis oleh [[Simon Brook Jane I. Wells]][[Kategori:Film yang ditulis Simon Brook Jane I. Wells]] SinematograferPhilippe DorelliPenyuntingBarbara Bossuet Josie MiljevicPerusahaanpro...

 

Símbolos da União Europeia

Adoção Símbolo UE CdE Bandeira Sim Sim Hino Sim Sim Lema Sim Não Dia da Europa 9 de maio Sim Não 5 de maio Não Sim A União Europeia tem diferentes símbolos que comemoram a existência da União. Prevê-se a introdução do número de símbolos oficiais da União Europeia no âmbito da Constituição da União Europeia. No entanto, a constituição proposta falhou na ratificação, a menção de todos os emblemas estatais, incluindo a bandeira, foi retirada do Tratado de Lisboa de subs...

 

High-speed rail in Denmark

Overview of the high-speed rail system in Denmark This article uses bare URLs, which are uninformative and vulnerable to link rot. Please consider converting them to full citations to ensure the article remains verifiable and maintains a consistent citation style. Several templates and tools are available to assist in formatting, such as reFill (documentation) and Citation bot (documentation). (August 2022) (Learn how and when to remove this template message) Completed and approved high-speed...

List of tallest buildings in Venezuela

This article does not cite any sources. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: List of tallest buildings in Venezuela – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (April 2018) (Learn how and when to remove this template message) This is a list of the tallest buildings in Venezuela. Parque Central, Caracas. Torre Provincial, Caracas. Torre Sindoni, Maracay...

 

المجلس الأعلى للتعليم (قطر)

هذه المقالة تحتاج للمزيد من الوصلات للمقالات الأخرى للمساعدة في ترابط مقالات الموسوعة. فضلًا ساعد في تحسين هذه المقالة بإضافة وصلات إلى المقالات المتعلقة بها الموجودة في النص الحالي. (سبتمبر 2015) المجلس الأعلى للتعليم (قطر) تفاصيل الوكالة الحكومية البلد قطر  تأسست نوفمبر...

 

Helena von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg

Prinzessin Helena und Prinz Harald 1909Prinzessin Helena Adelheid Viktoria Marie von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg (* 1. Juni 1888 auf Gut Grünholz in Thumby bei Kappeln; † 30. Mai 1962 in Gentofte bei Kopenhagen) war eine deutsche Adelige aus dem Haus Glücksburg, einer Nebenlinie des Hauses Oldenburg, und durch Heirat Angehörige des dänischen Königshauses. Inhaltsverzeichnis 1 Herkunft 2 Prinzessin in Dänemark 3 Verbannung aus Dänemark 4 Kinder 5 Literatur 6 Einzelnachwe...

Bed and Board (film)

1970 film This article is about a French film. For lodging, see Bed and breakfast. Bed and Boardoriginal film posterDirected byFrançois TruffautScreenplay byFrançois TruffautClaude de GivrayBernard RevonBased onCharacters by François Truffaut Marcel MoussyProduced byFrançois TruffautMarcel BerbertStarringJean-Pierre LéaudClaude JadeHiroko BerghauerDaniel CeccaldiClaire DuhamelCinematographyNestor AlmendrosEdited byAgnés GuillemotMusic byAntoine DuhamelProductioncompaniesLes Films du Car...

 

Retinoid X receptor gamma

Protein-coding gene in the species Homo sapiens RXRGAvailable structuresPDBOrtholog search: PDBe RCSB List of PDB id codes2GL8IdentifiersAliasesRXRG, NR2B3, RXRC, Retinoid X receptor gamma, RXR-gamma, RXRgammaExternal IDsOMIM: 180247 MGI: 98216 HomoloGene: 21373 GeneCards: RXRG Gene location (Human)Chr.Chromosome 1 (human)[1]Band1q23.3Start165,400,922 bp[1]End165,445,355 bp[1]Gene location (Mouse)Chr.Chromosome 1 (mouse)[2]Band1 H2.3|1 74.99 cMStart167,425...

 

History of banking in China

This article has multiple issues. Please help improve it or discuss these issues on the talk page. (Learn how and when to remove these template messages) Some of this article's listed sources may not be reliable. Please help this article by looking for better, more reliable sources. Unreliable citations may be challenged or deleted. (October 2021) (Learn how and when to remove this template message) This article possibly contains original research. Please improve it by verifying the claims ma...

Boron trioxide

Boron trioxide Names IUPAC name Diboron trioxide Other names boron oxide, diboron trioxide, boron sesquioxide, boric oxide, boria Boric anhydride Identifiers CAS Number 1303-86-2 Y 3D model (JSmol) Interactive image ChEBI CHEBI:30163 Y ChemSpider 452485 Y ECHA InfoCard 100.013.751 EC Number 215-125-8 Gmelin Reference 11108 PubChem CID 518682 RTECS number ED7900000 UNII 483W67CPF4 Y CompTox Dashboard (EPA) DTXSID7034387 InChI InChI=1S/B2O3/c3-1-5-2-4 YKey: JKWMSGQ...

 

Nickelodeon (Greek TV channel)

This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Nickelodeon Greek TV channel – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (March 2015) (Learn how and when to remove this template message) Television channel Nickelodeon GreeceCountryGreeceCyprusBroadcast areaAttica, Argosaronikos, central & southern...

 

Mister Smile

1999 American filmMister SmileDirected byFran KrauseWritten by Fran Krause Will Krause Starring Will Krause Fran Krause ProductioncompanyMIM Fran KrauseRelease date 1999 (1999)[1] Running time8 minutesCountryUnited StatesLanguageEnglish Mister Smile is a 1999 American animated short film directed by Fran Krause while he was attending Rhode Island School of Design. It won several awards in independent film festivals. The story follows a variety of characters who are all invited to...

Depressão tropical Um (2009)

Depressão Tropical Um Tempestade tropical (SSHWS/NWS) A depressão tropical Um a 28 de maio. Formação 28 Dissipação 29 de maio de 2009 Ventos mais fortes sustentado 10 min.: 75 km/h (45 mph) sustentado 1 min.: 65 km/h (40 mph) Pressão mais baixa 1006 mbar (hPa); 29.71 inHg Fatalidades Nenhum Danos Nenhum Áreas afectadas Costas da Carolina do Norte Parte da Temporada de furacões no oceano Atlântico de 2009 editar  A Depressão Tropical Um foi o primeiro ciclone tropical a se ...

 

Yahya Berrabah

Moroccan long jumper Yahya BerrabahYahya Berrabah at the 2018 Mediterranean GamesPersonal informationNative nameيحيى بالرابحBirth nameYahya BerrabahBorn (1981-10-13) 13 October 1981 (age 42)Oujda, Morocco Medal record Men's athletics Representing  Morocco Jeux de la Francophonie 2009 Beirut Long jump 2005 Niamey Triple jump African Championships 2008 Addis Ababa Long jump Yahya Berrabah (Arabic: يحيى بالرابح, born 13 October 1981 in Oujda) is a Morocc...

 

Santa Maria del Popolo

Untuk kegunaan lain, lihat Santa Maria. Tampilan depan Santa Maria del Popolo. Santa Maria del Popolo adalah sebuah gereja Agustinian penting yang terletak di kota Roma. Gereja ini berdiri di sebelah utara Piazza del Popolo, salah satu lapangan terkenal kota Roma, antara Porta Flaminia kuno (salah satu pintu gerbang dari Tembok Aurelian dan titik awal dari Via Flaminia, jalan menuju Ariminum (Rimini modern) dan rute paling penting menuju bagian utara kota Roma kuno) dan Taman Pincio. Pada tah...

PicoScope (software)

For series of oscilloscopes, see Pico Technology. PicoScopeDeveloper(s)Pico TechnologyStable release6.14.10 / November 2019; 4 years ago (2019-11) Written inC++, Microsoft .NETOperating systemMicrosoft Windows, Mac OS X, Ubuntu, DebianPlatformPC, BeagleBone Black, Raspberry PiLicenseProprietary EULA PicoScope is computer software for real-time signal acquisition of Pico Technology oscilloscopes.[1][2][3] PicoScope is supported on Microsoft Window...

 

BTR (vehicle)

Type of Soviet or post-Soviet military armoured personnel carrier BTR-40 APC in Yad la-Shiryon Museum, Israel, 2005 Russian BTR-T BTR (БТР), from Bronetransportyor/Bronetransporter (Russian: бронетранспортёр/Ukrainian: бронетранспортер; literally armoured transporter), is any of a series of Soviet or post-Soviet military armoured personnel carriers (APCs). Manufacturers Soviet Union BTR-40 – Armored 4×4 truck (1950s) based on GAZ-63 four wheel drive truck...

 

Jan van Bourgondië (1415-1491)

Jan van Bourgondië 1415 - 25 september 1491 Jan van Bourgondië in het ornaat van een ridder van de Orde van het Gulden Vlies (Koninklijke Bibliotheek in Den Haag, 76 E 10: Statuts, Ordonnances et Armorial de l'Ordre de la Toison d'Or, folio 65r). Graaf van Nevers Periode 25 mei 1464 – 25 september 1491 Voorganger Karel I van Nevers Opvolger Engelbrecht van Nevers Graaf van Rethel Periode 25 mei 1464 – 25 september 1491 Voorganger Karel I van Nevers Opvolger Charlotte van Rethel Graaf va...

Harwood Township, Champaign County, Illinois

Township in Illinois, United StatesHarwood TownshipTownshipLocation in Champaign CountyChampaign County's location in IllinoisCoordinates: 40°21′48″N 88°03′06″W / 40.36333°N 88.05167°W / 40.36333; -88.05167CountryUnited StatesStateIllinoisCountyChampaignEstablishedSeptember 1869Area • Total36.86 sq mi (95.5 km2) • Land36.85 sq mi (95.4 km2) • Water0.01 sq mi (0.03 km2)  0....

 

Vance D. Brand

American former naval officer, aviator, aeronautical engineer and astronaut Vance D. BrandBrand in 1971BornVance DeVoe Brand (1931-05-09) May 9, 1931 (age 92)Longmont, Colorado, U.S.StatusRetiredAlma materUniversity of Colorado, Boulder (BS, BS)University of California, Los Angeles (MS)OccupationsNaval aviatorTest pilotEngineerAstronautAwardsNASA Distinguished Service MedalSpace careerNASA astronautRankMajor, United States Marine Corps ReserveTime in space31d 02h 02mSelection1966 NA...

 
Kembali kehalaman sebelumnya