Livermorium

Livermorium
předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p4 (založeno na poloniu) (293) Lv 116
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Livermorium, Lv, 116
Cizojazyčné názvy	angl. Livermorium
Skupina, perioda, blok	16. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina	neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS	54100-71-9
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	293
Elektronová konfigurace	předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p4 (založeno na poloniu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství	předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P 290Lv umělý 0+ 15 ms α 11 286Fl[1] 291Lv umělý α 10,890 287Fl[2] 292Lv umělý 0+ 18 ms α 10,774 288Fl[3] 293Lv umělý 53 ms α 10,680 289Fl[4]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Po ⋏ Moscovium ≺ Lv ≻ Tennessin

Livermorium (chemická značka Lv) je transuran s protonovým číslem 116.

V roce 2011 IUPAC předložila k veřejné diskusi své doporučení pojmenovat prvek livermorium na počest sídla ústavu Lawrence Livermore National Laboratory, kde v roce 1977 poprvé proběhl pokus o syntézu prvku. Návrh vychází z dohody objevitelů prvků 114 a 116 a jejich společného návrhu.^[5][6][7] Ruští objevitelé předtím navrhovali jméno moscovium na počest Moskevské oblasti, kde leží sídlo Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně.^[8] Nové jméno bylo oficiálně schváleno IUPAC 30. května 2012.^[9][10]

V roce 1999 oznámili vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory objev prvků livermoria a oganessonu, článek byl publikován v časopise Physical Review Letters. O rok později svůj objev stáhli zpět na základě faktu, že se přípravu nepovedlo provést v jiné laboratoři. V roce 2001 publikovali vědci ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně přípravu ²⁹²Lv ostřelováním atomů ²⁴⁸Cm atomy ⁴⁸Ca,^[11] pozdější analýzou byl výsledný izotop změněn na ²⁹³Lv (namísto 4 neutronů byly v reakci emitovány pouze 3):^[12]

${\displaystyle \,_{20}^{48}\mathrm {Ca} +\,_{96}^{248}\mathrm {Cm} \to \,_{116}^{296}\mathrm {Lv} ^{*}\to \,_{116}^{293}\mathrm {Lv} +3\,_{0}^{1}\mathrm {n} }$

Jeho poločas rozpadu je 18 milisekund a rozpadá se na ²⁸⁸Fl. 11. května 2001 institut oznámil přípravu druhého atomu. Zjištěné vlastnosti potvrdily oblast zvýšené stability (tzv. ostrov stability).^[12]

V roce 2024 byla publikována příprava izotopů livermoria ostřelováním terče z plutonia urychlenými jádry titanu:^[13][14]

${\displaystyle \,_{22}^{50}\mathrm {Ti} +\,_{94}^{244}\mathrm {Pu} \to \,_{116}^{294-x}\mathrm {Lv} +x\,_{0}^{1}\mathrm {n} }$

Dosud (2018) jsou známy následující izotopy livermoria:

• Chalkogeny
• Jaderná fyzika

• Obrázky, zvuky či videa k tématu livermorium na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo livermorium ve Wikislovníku
• Galerie livermorium na Wikimedia Commons