Míšov (německy Mischau[4], dříve také Myšov) je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží asi čtrnáct kilometrů severovýchodně od Blovic. Žije zde 111[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.
Ve druhé polovině 60. let 20. století bylo v rámci tzv. akce Javor poblíž obce vybudováno přísně tajné zařízení (krycí jméno Javor 51), sloužící jako sklad jaderné munice a obsluhované výhradně sovětským vojenským personálem. Nebylo však jednoznačně prokázáno, zda zde někdy jaderné zbraně uloženy byly, nebo ne. Po měnové odluce v roce 1993 byl objekt použit pro uskladnění bankovek a mincí stažených z oběhu. Před několika lety byly v tomto objektu uloženy na přechodnou dobu ostatky 4 400 vojáků německého wehrmachtu, kteří padli na českém území. V roce 2013 zřídila Nadace železné opony v bunkru „Atommuzeum“. Jedná se o jediný zpřístupněný sklad jaderné munice.[5]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
442
|
477
|
444
|
371
|
327
|
319
|
285
|
229
|
229
|
185
|
139
|
114
|
121
|
103
|
107
|
| Počet domů
|
49
|
57
|
60
|
59
|
61
|
59
|
62
|
67
|
67
|
52
|
46
|
53
|
55
|
58
|
65
|
Obecní správa
Mezi lety 1869–1959 byl obcí v okrese Plzeň (1869–1930) a později v okrese Blovice. V letech 1960–1971 patřil jako část obce k Borovnu a od 26. listopadu 1971 je opět samostatnou obcí.[8]
Části obce
- Míšov (k. ú. Míšov a Míšov v Brdech)
Součástí obce je také základní sídelní jednotka Míšov v Brdech. K obci patří také Bělehrad a Huť.
Sousedními obcemi sídla jsou Nové Mitrovice, Čížkov, Borovno a Věšín.
V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Míšov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[9] Toto území má rozlohu 2,221 332 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[10]
Obecní symboly
Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[11] Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 3. května 2018.[12]
Doprava
Dopravní síť
Obcí vede silnice I/19 Nezbavětice – Spálené Poříčí – Rožmitál pod Třemšínem – Březnice – Milevsko – Tábor – Pelhřimov. Do obce dále vede silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.
Autobusová doprava 2024
Autobusovou dopravu v obci Míšov zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK) a Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Míšov. Obcí procházejí autobusové linky 523, 440447, 450443 a 470248. Linka 523 spojuje Rožmitál pod Třemšínem s Plzní, přičemž po cestě obsluhuje obce Věšín, Míšov, Borovno, Žákava, Nezvěstice, Šťáhlavy a města Spálené Poříčí a Starý Plzenec. Linka 440447 propojuje Teslíny s Míšovem, Borovnem, Hořehledy, Spáleným Poříčím, Nezvěsticemi, Losinou a Plzní. Linka 450443 spojuje Míšov s Novými Mitrovicemi a Chynínem a na druhou stranu Borovnem, Spáleným Poříčím, Milínovem, Žákavou a Nezvěsticemi. Naopak linka 470248 spojuje Míšov s Teslínami a opačným směrem s Borovnem, Číčovem, Vískami, Skořicemi, Mirošovem, Hrádkem, Novou Hutí, Kamenným Újezdem a Rokycanami.
Pamětihodnosti
- Venkovská usedlost čp. 50
- Atom muzeum Javor 51
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Amtliches deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren: herausgegeben vom Reichsprotektor in Böhmen und Mähren. Prag: Selbsverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. s. 244. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:4d9cc2f0-2433-11e6-8145-5ef3fc9bb22f
- ↑ PÁTKOVÁ, Svatava. Javor 51. Turista. Roč. 53, čís. 11, s. 28–31.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 338.
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
- ↑ katastrální území Míšov v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
- ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Míšov [online]. 2018-05-03 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
- GELNAR, Michal. Nálezy hmotných pramenů z lokality zaniklé sklárny v Míšově na panství Spálené Poříčí. In: Podbrdsko: sborník Státního okresního archivu v Příbrami Příbram: Státní okresní archiv Příbram. 2012, sv. 19, s. 250–259.
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Ves Míšov, míšovská sklárna a další objekty v Míšově do konce 19. století. In: Jižní Plzeňsko. Historickovlastivědný sborník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích 14. Blovice: Muzeum Jižního Plzeňska v Blovicích, 2016, s. 30–66. 13 obr., mapy, fot.
Externí odkazy
