Martin Bojar (* 3. dubna 1947 Praha ) je český lékař , specializující se v oboru neurologie , a po sametové revoluci také politik , který v letech 1990–1992 zastával post ministra zdravotnictví České republiky . V období 1997–2000 byl děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy .
V roce 1972 vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy . Poté pracoval jako psychiatr a následně jako klinický neurolog ve FN Motol . Od 29. června 1990 do 2. července 1992 byl ministrem zdravotnictví České republiky nominovaným Občanským fórem .
V roce 1991 jako ministr podepsal dopis dánské firmě Novo Nordisk, v němž jí ministerstvo sdělilo, že nebyla vybrána jako zpracovatel plazmy kvůli obchodnímu spojení s pochybnou firmou Conneco (později Diag Human). Ministr Jan Stráský v roce 1996 zvolil k vyřešení sporu arbitráž , a tak vznikla kauza Diag Human .[ 1]
Od roku 1993 byl Bojar přednostou Neurologické kliniky 2. LF UK a FNM.
V roce 2016 se objevila podezření na neetické aktivity spojené s podáváním kmenových buněk pacientům s ALS při klinické studii, kterou Martin Bojar vedl.[ 2] [ 3] FN Motol pracovní poměr.[ 4]
Je členem čestné rady Společnosti pro trvale udržitelný život , členem správní rady Nadace Charty 77 , členem správní rady Konta Bariéry a předsedou správní rady Nadace Umění pro zdraví.
Je také členem Neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně , Psychiatrické společnosti ČLS J.E. Purkyně, Evropské neurologické společnosti a Neurofyziologické společnosti. V minulosti byl členem vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze .
Odkazy
Reference
↑ KLÍMOVÁ, Jana. Bojar: Nenapadlo mě, že to s Diagem takto dopadne. Týdeník Respekt [online]. Economia, 2014-07-30 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online . ISSN 1801-1446 . ↑ 30. květen 2016 - Reportéři ČT | Česká televize . [s.l.]: [s.n.] Dostupné online . ↑ STANOVISKO ETICKÉ KOMISE UNIVERZITY KARLOVY K PODNĚTU Č. 5/2015 [online]. Univerzita Karlova, 2016-06-16 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online . ↑ ČTK . Po kauze Sykové odchází z Fakultní nemocnice v Motole neurolog Bojar, nemocnice nepochybila. Aktuálně.cz Economia , 2016-07-12 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online .
Druhá vláda Petra Pitharta Předseda vlády Členové v den jmenování vlády29. června 1990
Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF , později OH ) •
František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF , později OH ) •
Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL ) •
Karel Špaček (financí, OF , později OH ) •
Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH ) •
Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF ) •
Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH ) •
Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF , později OH ) •
Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF , později ODA ) •
Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS ) •
Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF ) •
Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF ) •
Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) •
Milan Uhde (kultury, OF , později ODS ) •
Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL ) •
Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS ) •
Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF , později ODA ) •
Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF , později ODS ) •
Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) •
Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF , později OH ) Členové jmenovaní později
14. listopadu 1990 24. ledna 1991 1. června 1991 20. června 1991 24. ledna 1992
Ministři zdravotnictví Československa Ministři zdravotnictví první československé republiky (1918–1933) Ministři zdravotnictví druhé československé republiky (1938–1939) Ministři zdravotnictví exilových vlád Československa (1942–1945) Ministři zdravotnictví poválečného Československa (1945–1968) V rámci československé federace (1969–1992)
