První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359 a nachází se v knihách prvního arcibiskupa pražskéhoArnošta z Pardubic. Ze stejného pramene vyplývá také informace o prvním doloženém novosedelském faráři jménem Mikuláš, který tentýž rok zemřel.
V roce 1619 byly Novosedly vypáleny.
První světová válka
Během let první světové války se neodehrálo nic výrazně významného. Do obce v roce 1914 přicestovalo 22 polských uprchlíků, dva z nich utekli, zbylí odjeli během roku 1915. V roce 1916 přicestovaly další dvě polské rodiny, celkem 11 osob. Jako i v jiných kostelích, i zde proběhly rekvírace zvonů. 3. října 1916 byl zabaven zvon Svatý Jakub (ulitý 1791), 17. září 1917 sejmut nejmenší zvon a 25. července 1918 přišel kostel sv. Václava dokonce i o 36 varhanních píšťal. Zabavené varhanní píšťaly byly nahrazeny až během roku 1932.
První republika
Konec Velké války obyvatelé oslavili průvodem k chrámu Páně, kde byla hrána národní hymna. 1. května 1919 byly na návsi vysazeny dvě lípy – na upomínku svobody. V roce 1921 zde žilo 402 obyvatel,[4] a ve dvacátých letech dvacátého století se zde nacházelo 121 domů.[pozn. 1]
Druhá světová válka
Stejně jako první světová válka, i ta druhá probíhala přiměřeně pokojně. Během celé doby okupace se v Novosedlech neudálo nic výrazně významného. 27. února 1945 do obce přijeli němečtí uprchlíci, v počtu do 142 osob. Byli ubytováni v obecní škole a po místních hostincích. Do 3. května 1945 všichni odešli. 2. května ale v Novosedlech pobývala větší jednotka SS, vybavená děly. Novosedly nad Nežárkou byly osvobozeny oddílem Rudé armády 9. května 1945, čítajícím přibližně tisícovku mužů okolo 15. hodiny. Ještě ráno toho dne tudy projížděly poslední zbytky německé branné moci.
1945–1948
V roce 1945 definitivně v okolí Novosedel skončila plavba dřeva, čímž místní obyvatelé přišli o jeden ze zdrojů obživy. Někteří obyvatelé se odstěhovali do vysídleného pohraničí jako noví osadníci, a to celkem 116 osob (viz tabulka)
Kostel svatého Václava v Novosedlech nad Nežárkou (srpen 2013)Dům čp. 65, přiléhající k novému hřbitovu, který od března 1910 obýval novosedelský farář P. Josef Duda († 1915)
Na kraji obce při příjezdu od Lomnice nad Lužnicí je kostel svatého Václava. Jeho současná pseudorománská podoba je výsledkem rekonstrukce z roku 1867. Dvojice základních kamenů s pamětními listinami byla usazena 11. května 1867, v roce 1869 byl kostel dostavěn a o rok později vysvěcen. Z původního gotického presbytáře s křížovou klenbou se stala sakristie.[5]
Farní hřbitov
Kolem starého farního kostela z doby před rokem 1359, který již nedostačoval množství věřících a poutníků, se nacházel původní hřbitov. Ten je dnes již zrušen, roku 1871 byl postaven a posvěcen nový, dodnes se nacházející u domu čp. 65.
Duchovní správa
Farnost zde byla již před rokem 1359. Během válečných tažení byla zdejší farnost přifařena k jedné z blízkých farností, a to k Lomnice nad Lužnicí, Stráži nad Nežárkou nebo i Třeboni. Lokálie zde byla ustanovena roku 1785 za vlády císaře Josefa II., prvním lokalistou se stal o rok později P. Beregisus Gregor († 17. srpna 1788), augustinián ze zrušeného augustiniánského kláštera v Třeboni. Záštitu nad lokálií převzala matice náboženská. Římskokatolická farnost Novosedly nad Nežárkou ke dni 31.12.2019 zanikla. Jejím právním nástupcem je Římskokatolická farnost Stráž nad Nežárkou.[6][7]
Zajímavosti
Památník padlým v první světové válce
V roce 1922 opatřila obec Novosedly památník padlým a nezvěstným ve světové válce, který byl vztyčen jižně od kaple sv. Jana Nepomuckého. Z důvodu stavby okresní silnice však byl v roce 1935 přemístěn na severní stranu kaple a byl na náklady obce oplocen. Nese tato jména padlých a nezvěstných[8]
Nejnověji nese pomník jediné jméno – legionáře Jana Bíny[9] umučeného nacisty[8]
Příjmení
Jméno
čp.
Pražák
Václav
?
Fryš
Rudolf
10
Bašta
Václav
62
Samec
Josef
30
Pánek
Jan
73
Dušák
František
9
Fabian
Antonín
10
Novák
Vojtěch
88
Nerud
František
41
Filípek
Václav
48
Havel
Václav
81
Štícha
Josef
52
Bárta
Josef
56
Lískovec
Václav
?
Štěpka
Jan
101
Štěpka
(bratr Jana)
101
Kovárna na návsi
Na zdejší kovárně působili kováři Valek, Dvořák, Ludvík a Václav Šefčík. Během nájmu Václava Šefčíka byla v roce 1912 zrušena (částečně) tradice zvaná „sýpka“, tedy odměna usedlých hospodářů kováři za ostření výhradně orného nářadí ve formě obilného zrní. V roce 1926 byla kovárna připojena k elektrorozvodné síti. Při nástupu nového obecního kováře Františka Bašty v roce 1930 byl zvyk zvaný „sýpka“ definitivně zrušen a kovárna byla pronajata za stálý nájem.
Hasičský sbor
Podle pamětní knihy obce Novosedly byl hasičský dobrovolný sbor založen roku 1894 a vybaven ještě tentýž rok novou obloukovou stříkačkou v ceně 900 zlatých. Velitelem sboru se stal František Šírek, náměstkem velitele Matěj Hrubý, jednatelem František Vrkoč, cvičitelem Václav Sokolík a pokladníkem Alexander Albrecht. Po založení měl sbor celkem 25 členů. V roce 1901 byla zakoupena nová čtyřkolová stříkačka za 1 900 korun. K plné motorizaci sboru přispěla až koupě nové dvoukolové stříkačky, kterou obec zakoupila v Telči 29. září 1932 i s příslušenstvím, v celkové ceně 32 019 korun.
Triangulační bod
V roce 1937 blízko Novosedel proběhla stavba triangulační věže, při níž zemřel jeden z dělníků, původem ze Slovenska Dnes již tuto věž nikde v okolí nenajdeme, shořela totiž během vypalování trávy v roce 1946.
Jan Lebeda (*1936) – spisovatel dětských knížek žijící v Mláce
Odkazy
Poznámky
↑Uvedený počet domů nelze zcela přesně datovat, nicméně se jedná o rozmezí let 1922–1927. Pamětní kniha obce, která záznam obsahuje, byla založena 1. ledna 1922, kontrola zápisů byla provedena 23. března 1927. Zápis pochází nejspíše z první poloviny 20. let.
↑Zapsáno doslovně "...do Libonolce u Děčína...", Libonolce ani Libonolec však jako lokalita zřejmě neexistuje.
.JPG)
