Tento článek je o ovoci. O vesnici na Písecku pojednává článek Třešně (Záhoří).
Možná hledáte: Třešeň (strom nebo keř z rodu Prunus).
Třešně jsou druh ovoce, které se řadí mezi peckoviny. Jde o plod některých dřevin z rodu slivoň (Prunus) Je to měkký kulovitý plod (peckovice), který má uvnitř, zpravidla uprostřed, pecku. Okolo ní je sladká dužnina, jejíž barva může být v závislosti na odrůdě od žlutavě bílé až narůžovělé přes různé odstíny červené až po fialově hnědou nebo černou, může být jednobarevná nebo s žilkami jiné barvy.[1][2] Dužnina obsahuje vysoký podíl vody a je ohraničená slupkou. Zralý plod má slupku nejčastěji červenou až tmavě rudou, některé odrůdy mají slupku převážně žlutou jen s červeným líčkem, případně s červeným mramorováním, nebo naopak velmi tmavou až fialově hnědou nebo černou.[1][2] Průměr plodu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 1 až 2 cm. Nezralý plod je zelený.
Třešně mají blahodárný vliv na lidský organismus, jelikož pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči.[3] Novější studie naznačují, že konzumace třešní má blahodárný vliv na léčení cukrovky pomocí barviva antokyan, které v laboratorních testech podporovalo produkci inzulínu, a současně fungují i jako antioxidanty.[6] Díky vysokému obsahu jódu mají příznivý vliv na problémy se štítnou žlázou a bolestmi páteře. Díky vysokému podílu vápníku jsou také dobrým zdrojem pro růst kostí a zubů. Pomáhají chránit tělo proti různým druhům zánětů, parodontóze a artritidě.[4]
Jsou vhodným dietním jídlem, jelikož podporují vylučování a tedy jsou doporučovány pro hubnutí.[4]
Název
Třešně (slov. a rus. čerešňa, něm. Kirsche, ang. cherry, fran. cerise) pochází z praslovanskéhočerš[ň]a, a to z latinského cerasus, které opět vzniklo z íránsko-tureckého keras (podle města Kérason).
Historie
Plané třešně čili ptáčnice jsou patrně evropského původu a pecky se nacházejí po celé Evropě v archeologických vrstvách od doby bronzové. Tyto nálezy vyvrátily chybné a dosud tradované tvrzení římského přírodovědce Plinia, podle něhož je z Malé Asie do Evropy přivezl římský vojevůdce Lucullus v 1. století př. n. l.[4] Někteří vědci se ovšem domnívají, že Pliniův údaj se netýká plané třešně, nýbrž už šlechtěných kultivarů. Na území Česka je pěstování třešní prvně doloženo ve 12. století.[7]
Pěstování
Třešně patří do široké skupiny stromů a keřů (blumy, slivoně, špendlíky, švestky, višně atd.), které se mezi sebou snadno kříží a vědci je proto dnes řadí do jediného rodu Prunus. Mnohé z nich se po staletí pěstují a šlechtí, takže v současnosti se nabízí hodně přes tisíc různých kultivarů (třešní, višní a sladkovišní) v široké škále barev od žluté, červené, růžové až po tmavě rudé a černočervené druhy, které se liší i chutí a dalšími vlastnostmi.[4]
Vývoj plodu
Třešně vzniká z bílého až narůžovělého květu, jehož semeník se po odkvetení zvětšuje a objevuje se malá zelená peckovice, která postupně roste. Během zrání dochází ke změně barvy. Plod začíná pomalu žloutnout a v době uzrálosti červenat až rudnout. Během zrání jsou plody často napadány ptáky (špačky), kteří je konzumují. Dalším škůdcem je hmyz, který do třešní klade vajíčka a způsobuje červivost plodů.
Druhy
Třešeň ptačí tmavá
Lidově zvaná ptáčnice je druh třešně, která má velmi malé a ve zralosti černé plody příjemné aromatické chuti.
Třešeň srdcovka
Oproti ostatním druhům má měkkou a šťavnatou dužninu. Hlavní odrůdy jsou:
Rivan – Plod je středně velký až menší, srdčitý, souměrný se středně tlustou, lesklou slupkou tmavě červené barvy. Dužnina je tmavě červená se světlejšími žilkami, jemná, měkká, navinulé aromatické chuti. Plody zrají v 1. třešňovém týdnu (začátek června). Plodnost je středně brzká, střední až velká, pravidelná.
Karešova – Plod je středně velký až velký, srdčitého tvaru se slupkou lesklou, tenkou, tmavě červenou, posetou drobnými světlými tečkami. Dužnina je měkká, tmavě červená, sladce navinulé a příjemně aromatické chuti. Plody zrají ve 2. třešňovém týdnu (polovina června). Plodnost je časná, velká a pravidelná.
Kaštánka – Plod je středně velký až menší, široce kulovitý, z boku mírně zploštělý. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená s prosvítajícími světlými tečkami. Dužnina je řídká, měkčí, tmavě červená, šťavnatá, navinule sladké chuti. Plody zrají ve 2. třešňovém týdnu (polovina června). Plodnost je časná, velká a pravidelná.
Třešeň chrupka
Má pevnou dužninu a žlutočervenou, červenou až temně červenou barvu, velká je asi 2 centimetry. Plody mají výraznou chuť a často se i zavařují. Dělí se na chrupky a polochrupky. Zrají většinou od 4. třešňového týdne do 6., jsou tedy napadány vrtulí třešňovou. Hlavní odrůdy jsou Kordia, Burlat, Granát, Napoleonova, Sam, Vanda, Van.
Mareše
Druh původem z Dalmácie, který je typický pro svoji hořkou chuť a malé červenočerné plody. Jsou využívány pro přípravu alkoholického nápoje maraskino.[4]
Konzumace
Třešně se nejčastěji jedí za syrova, bez úpravy. V kuchyni se používají na ovocné knedlíky nebo koláče a mimo to se také zavařují do kompotů, či se zmrazují pro pozdější využití. Dají se i tepelně zpracovávat na pokrmy, pro pečení či do marmelád. Zvlášť oblíbený je višňový džem. V Česku je nejznámějším pečivem třešňová bublanina. Třešně se používají se i jako dekorační prvek u dortů. Jelikož podléhají rychlému kažení, je potřeba jejich rychlá konzumace. Případné skladování by mělo být v chladném a tmavém prostředí a jen po krátkou dobu.[4]
Třešně se využívají pro výrobu jak nealkoholických (např. Cherry Cola, ovocné šťávy atd.), tak i alkoholických nápojů (pivo, likéry) a destilátů v širokém zastoupení.
Další využití
Načervenalé a tvrdé třešňové dřevo, zejména dřevo planých třešní, je cenný materiál, užívaný k výrobě dýh i masivního luxusního nábytku, hudebních nástrojů a podobně. Plody jsou využívány i v kosmetice, jelikož mají schopnost dehydrovat buňky a zpomalovat stárnutí pokožky.
V některých případech se dají využívat i pecky z třešní, jež po vysušení a umístění do pytlíku fungují jako absorbent a emitor tepla.[4]
Některé odrůdy
Rychlice německá
Rivan
Burlat
Napoleonova
Stella
Libějovická raná
Regina
Lapins
Karešova
Kaštánka
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových třešních.[8]
Složka
Jednotka
Průměrný obsah
Prvek (mg/100 g)
Průměrný obsah
Složka (mg/100g)
Průměrný obsah
voda
g/100 g
82,8
Na
1
vitamin C
11
bílkoviny
g/100 g
0,9
K
210
vitamin D
0
tuky
g/100 g
0,1
Ca
13
vitamin E
0,13
cukry
g/100 g
11,5
Mg
10
vitamin B6
0,05
celk. dusík
g/100 g
0,14
P
21
vitamin B12
0
vláknina
g/100 g
0,9
Fe
0,2
karoten
0,025
mastné kyseliny
g/100 g
stopy
Cu
0,07
thiamin
0,03
cholesterol
g/100 g
0
Zn
0,1
riboflavin
0,03
energie
kJ/100 g
203
Mn
0,1
niacin
0,2
Třešně v kultuře
Třešně jsou hojně rozšířeny a konzumovány, což se projevuje i v jejich častém výskytu v kultuře, ať už jako potraviny k jídlu, tak jako častý námět. Například Waldemar Matuška je využívá jako ústřední motiv svojí písně Jó, třešně zrály, či se objevují v názvu filmu Buldoci a třešně. Třešně jsou od roku 1990 symbolem Komunistické strany Čech a Moravy, která je využívá ve svém logu.[9]
Odkazy
Reference
↑ abJAN, Tomáš. Jak vybrat a pěstovat třešně, čím se liší odrůdy chrupek a srdcovek. iZahrádkář.cz [online]. Český zahrádkářský svaz, 12. 3. 2021 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online.
↑ ab Popisy odrůd - Třešně. sempra.cz [online]. SEMPRA PRAHA [cit. 2023-10-18]. Dostupné online.
↑ abOvoce na dlani - Třešně [online]. KOST SOFR [cit. 2008-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-12.
↑Přírodní zdroje vitamínů [online]. doktorka.cz [cit. 2008-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-11.
↑Třešně mohou pomoci léčit cukrovku [online]. Plus [cit. 2008-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-11.
↑TŘEŠNĚ A VIŠNĚ [online]. Abeceda Zdraví s.r.o [cit. 2008-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-23.
↑McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN978-0-85404-428-3
ŘÍHA, Jan. České ovoce : Díl II. Třešně, višně, slívy a švestky. Praha: Ovocnický spolek pro království České, 1915. 251 s. Dostupné online. - kapitola Třešně a višně, s. 1–116.