Tchan Pching-šan se narodil roku 1886 v Kao-mingu v provincii Kuang-tung v rodině krejčího.[1] Vystudoval střední školu, pracoval jako učitel, od roku 1917 studoval filozofii na Pekingské univerzitě. Byl aktivním účastníkem Hnutí 4. května. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Číny a stal se tajemníkem KS Číny v provincii Kuang-tung. V červnu 1923 byl na III. sjezdu zvolen členem ústředního výkonného výboru, do srpna byl i členem jeho ústředního byra (ústřední výkonný výbor totiž v červenci 1923 přejel z Kantonu do Šanghaje, Tchan Pching-šan zůstal v Kantonu a v ústředním byru ho proto nahradil Wang Che-po), na IV. sjezdu v lednu 1925 i V. sjezdu v dubnu–květnu 1927 byl znovuzvolen do ústředního (výkonného) výboru. Zabýval se agrární politikou strany. V dubnu–květnu 1927 byl ve tříčlenném stálém výboru ve Wu-chanu (s Čchü Čchiou-pajem a Čang Kuo-tchaoem) řídícím komunistické organizace ve střední Číně. V květnu 1927 se stal členem politbyra, v červnu jeho stálého výboru, v červenci z užšího vedení strany vypadl.
V rámci aliance KS Číny a Kuomintangu působil v kuomintangském ústředním výboru, vedl organizační oddělení Kuomintangu[1] a od března do června 1927 pracoval jako ministr zemědělství v levicové kuomintangské Wang Ťing-wejově vládě ve Wu-chanu, vytvořené v opozici vůči Čankajškově kuomintangské pravici v Nankingu a Šanghaji. Po rozpadu spojenectví Kuomintangu a Číny se zúčastnil povstání v Nan-čchangu, byl členem tamního frontového výboru v čele s Čou En-lajem a předsedou revolučního výboru povstání.[1] Po potlačení povstání uprchl do Hongkongu[1] a poté do Šanghaje. Pod tlakem Kominterny byl zahrnut mezi osoby obviněné z neúspěchu povstání a jako „levičácký dobrodruh“ v listopadu 1927 vyloučen z KS Číny. Poté se účastnil založení Dělnické a rolnické demokratické strany Číny.
Po vypuknutí druhé japonsko-čínské války v roce 1937 se vrátil do Wu-chanu a přihlásil ke spolupráci s vládou Kuomintangu, ve jménu národní jednoty v boji proti Japonsku.[1] Stal se členem Národní politické rady.
kontrolní orgány Čínské lidové republiky: lidový kontrolní výbor Státní administrativní rady (1949–1954) • ministerstvo kontroly ČLR (1954–1959 a 1987–2018) • Státní kontrolní komise ČLR (od 2018)
V čele kontrolních orgánů ČLR postupně stáli: předseda Lidového kontrolního výboru státní administrativní rady ústřední lidové vlády (1949–1954) • ministr kontroly (1954–1959 a 1987–2018) • předseda Státní kontrolní komise (2018– )
