Vila Charlotte, později nazvaná Jindra, poté známa též jako dům spisovatelů, pak opět vila Charlotte, se nachází v lázeňské části Karlových Varů ve čtvrti Westend[2] v ulici Petra Velikého 928/4. Byla postavena v roce 1893.
Historie
Již v roce 1889 byly ze zastavovacího plánu známy záměry na pozemcích mezi stávající restaurací Švýcarské údolí a hotelem Bristol. Pozemky patřily stavitelům Damianu A. Klemmovi a Josefu Koretzovi; plán prozrazoval výstavbu nových objektů – vil č. I., II. a III. V letech 1891–1893 zde byla vybudována vila č. I., kterou si jako rodinné sídlo postavil karlovarský stavitel Damian A. Klemm a nazval ji podle jména své ženy – vila Charlotte.[1][2][pozn. 1]
Prvotní projekt na výstavbu novorenesanční vily vypracoval pravděpodobně architekt Alfred Bayer a ještě jej přepracoval v roce 1890. Návrh však není parafován. Při srovnání dokumentace této vily s dokumentací o něco mladší vily Klemm, kde je již Alfred Bayer podepsán, vykazují obě shodný rukopis.[1][2]
Roku 1912 již za nového majitele Karla Richtera došlo k dostavbě balkonů ve štítech budovy a nového vikýře s valbovými stříškami protaženými do jehlanců. Tyto práce zrealizoval karlovarský stavitel Karl Fousek. Tentýž stavitel dostavěl v roce 1925 ještě hygienické zařízení.[1][2]
V roce 1930 byli u vily Charlotte registrováni tři spolumajitelé – Marta Knollová, Isabelle Schrötterová a Karl Richter. V letech 1935–1939 byl zapsán jako vlastník pouze Karl Richter.[1]
Vila se nachází ve čtvrti Westend[2] v ulici Petra Velikého 4, č. p. 928.
Dvoupatrová stavba s podkrovím byla postavena na zhruba čtvercovém půdorysu s výrazným asymetrickým řešením. Kompozice fasády byla inspirována severskou renesancí.[5] Je obložena na způsob režného cihelného zdiva, zdůrazněna je nárožní armatura. Rizality jsou ukončeny štíty a nárožní arkýře věžemi s vysokými jehlancovými střechami.[1][2]
Vstup je umístěn do západního průčelí. Okna jsou obdélná se štukovýmišambránami a bosáží, v prvém patře s trojúhelnými frontony, ve druhém s přímými nadokenními římsami. Profilovanou korunní římsu nesou na nárožích volutovékonzoly. Na fasádách jsou charakteristická liliová táhla, zde však jsou umístěna pouze dekorativně. Střecha je mansardová, u jednotlivých štítů s průniky sedlových střech. Původní krytina byla z přírodní břidlice dvou barevných tónů. Uprostřed objektu je hala, odkud jsou přístupny jednotlivé pokoje. Na halu navazuje schodiště do vyšších pater.[1][2]
V interiéru není z původní stavby zachováno příliš umělecko-řemeslných prvků nebo architektonických detailů. Za zmínku stojí vstupní dveře a prostor vestibulu s toskánskýmipilastry, které nesou zrcadlové klenby.[2]
↑ abcdefghijkHANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN978-80-270-0156-9. Kapitola Vila Charlotte, s. 139.
↑ abcdefghijZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 39–41, 178–182.
↑Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-12 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
↑ZEMAN, Lubomír, a kol. Program regenerace Městské památkové zóny Karlovy Vary 2014–2024 [PDF]. Karlovy Vary: Statutární město Karlovy Vary, 2014-08 [cit. 2020-12-23]. Kapitola Průzkumy barevnosti obvodových plášťů a fasád v MPZ Karlovy Vary, s. 158. Dostupné online.
Literatura
HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN978-80-270-0156-9. Kapitola Vila Charlotte, s. 139.
ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti Westend, s. 39–41, 178–182.