V 10. a 11. století země prosperovala, později ji ale ovládali seldžučtí Turci. Koncem 12. století vznikl avarský chanát. Po vpádu Mongolů byl začleněn do Zlaté hordy. S úpadkem mongolské moci se později oblast Dagestánu stala podobně jako sousední Ázerbájdžán předmětem soupeření mezi Persií a Osmanskou říší (z turečtiny a perštiny pochází i současný název území: doslova „Země hor“). Od konce 18. století pronikala na území Dagestánu také Ruská říše, která si jej roku 1813 formálně připojila.
Během 19. století tu proběhla řada povstání. Ovládnutí horské oblasti se však Rusku podařilo až po potlačení Šamilova povstání v 60. letech.
Po pádu Ruské říše se v prosinci roku 1917 k moci dostali bolševici a byla ustavena sovětská vláda. Po říjnové revoluci vznikala v letech 1918–1920 na území Dagestánu řada státních útvarů krátkodobého trvání. Většinu území kontrolovala německá, turecká, resp. „bílá“ vojska (bělogvardějci). Po vítězství bolševické moci byla 20. ledna 1921 v rámci Ruska vytvořena Dagestánská ASSR, která se po rozpadu SSSR přejmenovala na Dagestánskou republiku.
Obyvatelstvo
Od starověku představuje obyvatelstvo Dagestánu pestrou směsici. Žije zde na 30 místních etnik, z nichž početně vynikají Avarové (29 %), Dargové (16 %), Kumykové (14 %), Lezgové (13 %), Lakové (5 %), Azerové (4 %), Tabasaránci (5 %) a mnohá další, která doplnili postupně Rusové (20 %), jakož i Ázerbájdžánci, Nogajci, Kalmyci, Čečenci, atd. Současnou etnickou situaci dále zkomplikoval konflikt v sousedním Čečensku, který způsobil jen v roce 1995 příval 100 000 uprchlíků z této republiky. Pokus islámských fundamentalistů z Čečenska o ovládnutí části Dagestánu a vyhlášení islámského státu vyvolal v létě 1999 krvavý střet s ruskou federální armádou a tzv. druhou čečenskou válku.[2][3][4]
Hlavními jazyky Dagestánu jsou ruština (úřední), kumitský jazyk, avarský jazyk a další jazyky (20).
Průmysl a zemědělství
Jižní část Dagestánu je hornatá a tvoří součást Kavkazu, zatímco severní část je rovinatá step, kde se celkem dobře daří zemědělství (pěstování vína, ovoce, obilovin a slunečnice).
Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa a zemní plyn, nacházející se jak pod samotným Dagestánem, tak pod Kaspickým mořem. Její zpracování je pro dagestánskou ekonomiku klíčové. Z hlavního města Machačkaly se vyváží do celého Ruska, hlavně po moři.