Konkrétní problémy: Divně psáno. V úvodní větě vnitřní odkaz na synonymum (Orient) – je to tedy synonymum, nebo není? Pokud je, měly by být články sloučeny, pokud není, měl by být odkaz odebrán a rozdíl mezi pojmy vysvětlen (viz diskuse). Neověřené (nejasné) některé informace. Odstavce bez zdrojů. Odkaz na rozcestník. Podivný seznam kinematografií a kuchyní – přepsat do klasických odstavců.
Různé regiony zahrnuté v tomto termínu se liší, je těžké je zobecnit a nemají jediné sdílené společné dědictví. Ačkoli různé části východního světa sdílejí mnoho společných pramenů, především tím, že jsou na globálním jihu, nikdy se historicky kolektivně nedefinovaly.[2] Termín měl původně doslovný zeměpisný význam, odkazoval na východní část Starého světa. Dával do kontrastu kultury a civilizace Asie s kulturami a civilizacemi Evropy (nebo západního světa). Tradičně sem patří Kavkaz, střední Asie, východní Asie, jižní Asie, jihovýchodní Asie a západní Asie.
Arménie, Gruzie, Izrael[6] a Filipíny,[7] které jsou všechny geograficky umístěny ve východním světě, jsou považovány alespoň částečně za westernizované kvůli kulturnímu vlivu Evropy a/nebo Spojených států.[6][8] Filipíny mají na rozdíl od sousedních zemí zejména většinovou křesťanskou populaci.[9]
Politika identity
Asijské koncepty
Ačkoli koncept singulární „asijské rasy“ existuje, tato myšlenka je sporná.[zdroj?] Historicky se lidé v Asii rozdělovali do různých „ras“ podle oblasti, kde žili. Například východní Asiaté byli kdysi klasifikováni jako „mongoloidi“, zatímco lidé v jiných asijských regionech nikoli. Asie se také skládá z mnoha různých zemí, etnických skupin a kultur.[10] Tento koncept je dále diskutován, protože v některých anglicky mluvících zemích běžný jazyk spojuje „asijskou identitu“ s lidmi východoasijského původu a v jiných kontextech jsou zahrnuti také Jihoasijci. To vylučuje asijské regiony, jako je jihozápadní Asie, které se typicky nepovažují za součást východního světa; to zahrnuje například arabské národy, Izrael, Turecko a Írán.[11]
Asijské kultury mají často silné rysy nacionalismu a etnického individualismu, ale přítomnost mnoha různých kultur, prostředí, ekonomik, historických vazeb a vládních systémů často vede ke kulturní identitě specifické pro jednotlivé národy a etnické skupiny, včetně zbytku kontinentu. Lidé z Asie se možná raději neztotožňují se svým kontinentem nebo regionem, ale spíše se svým specifickým národem nebo kulturní skupinou.
Rozdělení na „Východ“ a „Západ“, dříve označované jako Orient a Okcident, je produktem evropské kulturní historie a rozdílu mezi evropským křesťanstvím a kulturami za ním na Východ. S evropskou kolonizací Ameriky se rozdíl mezi Východem a Západem stal globálním. Koncept východní, „indické“ (Indie) nebo „orientální“ sféry byl zdůrazňován představami o rasových, ale i náboženských a kulturních rozdílech. Tyto rozdíly byly artikulovány obyvateli Západu v učené tradici známé jako orientalismus a indologie. Pojem asijské identity lze proto považovat za primárně evropský konstrukt. Zajímavé je, že orientalismus byl jediným západním konceptem sjednoceného východního světa, který se neomezoval na žádný konkrétní region (oblast), ale spíše na celou Asii dohromady.
Tento koncept je často jiným termínem pro Dálný východ – region, který nese značné kulturní a náboženské společné rysy. Východní filozofie, umění, literatura a další tradice se často vyskytují v celém regionu ve velmi důležitých oblastech, jako je populární kultura, architektura a tradiční literatura. Částečně je za to zodpovědné šíření buddhismu a hinduistickéjógy.
Kultura
Podrobnější informace naleznete v článku Kultura Asie.
Východní kultura vyvinula mnoho témat a tradic. Některé důležité jsou:
Sikhismus – náboženství, které se rozvinulo na válčících pláních Paňdžábu v atmosféře ideologického střetu mezi islámem a hinduismem. Jeho následovníci si zachovávají duchovní i bojové kvality.
Konfucianismus – víra, že lidské bytosti jsou učenlivé, zdokonalitelné prostřednictvím osobního a komunitního úsilí, zejména včetně sebekultivace a sebetvoření.
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-11-01.
↑MEŠTROVIC, Stjepan. Balkanization of the West: The Confluence of Postmodernism and Postcommunism. 1. vyd. Abingdon na Temži: Routledge, 1994. 240 s. ISBN978-0415087551. S. 61. (anglicky)
↑ Embassy of Brazil - Ottawa. web.archive.org [online]. 2011-04-29 [cit. 2022-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-29.
↑ AEI - Short Publications - Chile Moves On. web.archive.org [online]. 2009-04-17 [cit. 2022-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-17.
↑ abIs Israel Really a Western Nation? – SHELDON KIRSHNER JOURNAL [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-27.
↑KHATIB, Lina. Filming the modern Middle East: politics in the cinemas of Hollywood and the Arab world. Londýn: I.B. Tauris, 28. 11. 2006. 256 s. Dostupné online. ISBN978-1845111915. S. 166–167, 173. (anglicky)
↑DAWSON, Christopher; MULLOY, John J. The Crisis of Western Education. [s.l.]: Sheed and Ward 264 s. Dostupné online. ISBN978-0813216836. S. 108. (anglicky) Google-Books-ID: CeBBAAAAIAAJ.
↑HINDSON, Ed; MITCHELL, Dan. The Popular Encyclopedia of Church History. Eugene: Harvest House Publishers, 1. 8. 2013. 400 s. Dostupné online. ISBN978-0736948067. S. 225. (anglicky)
↑HELD, Colbert C. Middle East Patterns: Places, People, and Politics. Londýn: Routledge, 2008. ISBN978-0429962004. S. 109. (anglicky)
↑ The Hindu Business Line : Ramoji Film City sets record. web.archive.org [online]. 2008-12-08 [cit. 2022-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-08.