Západně od města protéká Jizre'elským údolím vodní tok Kišon. Severovýchodně od města se zvedá masiv Giv'at ha-More (novější předměstské čtvrtě se nacházejí na jeho svazích), ze kterého do údolí stékají vádíNachal ha-More a Nachal Tevet, která pak ústí do Nachal Adašim, jež míjí město na severozápadní straně a pak ústí do Kišonu. Jizre'elské údolí přechází severně od města do údolí Bik'at Ksulot. Jihovýchodně od města zase navazuje Charodské údolí.
Afulu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Výjimkou jsou vesnice Sulam, ad-Dachi a Najn ležící v masivu Giv'at ha-More přibližně 5 km východním a severovýchodním směrem odtud, které obývají izraelští Arabové.
Město je na dopravní síť napojeno pomocí severojižní dálnice číslo 60, která se zde kříží s dálnicí číslo 65 (ve východozápadním směru). Z města rovněž vybíhá k jihovýchodu dálnice číslo 71. Městem do roku 1948 vedla železniční trať v Jizre'elském údolí. Pak byla zrušena, ale provoz na ní byl po nákladné rekonstrukci obnoven roku 2016. Funguje zde i stanice Afula. Ta na rozdíl od původní budovy nádraží z počátku 20. století leží na severním okraji města, zatímco historický objekt otomanské železniční stanice byl zachován jako památka. Zhruba 7 km jihozápadně se od města nachází letiště Megido.
Dějiny
Afula se nachází v oblasti Dolní Galileje, přibližně na půl cesty mezi Dženínem a Nazaretem. Rozkládá se na místě biblického města Ofel, kde žil Gideon. Je zmíněna v Knize Soudců (5:24) v souvislosti s Elišou, učedníkem Elijášovým, který žil nedaleko.
Obránci Afuly v roce 1948Památník obětem terorismu
V roce 1909 nebo 1910 zakoupil Jehošua Chankin první pozemky v Jizre'elském údolí o rozloze přibližně deset kilometrů čtverečních. Tento nákup znamenal začátek hořkých sporů mezi Araby a Židy ohledně práv vyhnaných zemědělců, kteří měli zdejší půdu v nájmu, a zaměstnání židovských nebo arabských hlídek.
Jako počátek vzniku moderní Afuly se pokládá rok 1925[1], kdy Americké sionistické společenství dokončilo výkup pozemků od rodiny Sursuků z Bejrútu. Nedaleká vesnice al-Fula, založená Saladinem, byla rozpuštěna. V době založení Afuly se toto sídlo nacházelo na železniční trati v Jizre'elském údolí, která byla během války o nezávislost v roce 1948 opuštěna. V roce 1930 byla v Afule otevřena Nemocnice ha-Emek, první moderní nemocniční zařízení v tehdejší mandátní Palestině, dodnes jeden z páteřních zdravotnických ústavů v zemi.
Afula byla díky své blízkosti k Západnímu břehu Jordánu častým cílem teroristických útoků v období mírového procesu po uzavření dohod z Oslo a pak během Druhé intifády. 6. dubna 1994 zaútočil Hamas v centru města autem naplněným výbušninami a zabil sedm lidí.[2] 5. května 2002 pak sebevražedný atentátník zabil jednoho člověka a mnoho dalších zranil v autobuse na zdejším centrálním autobusovém nádraží. 19. května 2003 byl proveden teroristický útok ve zdejším obchodním centru, při kterém byli tři lidé zabiti a 70 zraněno. Tento útok byl proveden Palestinským islámským džihádem a Brigádou mučedníků al-Aksá (napojenou na hnutí Fatah).
17. července 2006 město zasáhlo několik raket typu Kaťuša vypálených teroristy z hnutí Hizballáh. Afula se tak stala jedním z nejjižnějších měst zasažených během druhé libanonské války.
Demografie
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 37 300 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, 40 200 osob).[1] Jde o středně velkou obec městského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2015 zde žilo 44 900 lidí.[3]
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
↑POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2015 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-09. (anglicky, hebrejsky)
