Hexachlordisilan

Hexachlordisilan
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	hexachlordisilan
Funkční vzorec	(SiCl3)2
Sumární vzorec	Si2Cl6
Vzhled	bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	762-04-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	236-704-1
PubChem	83497
SMILES	O(P(OCC)OCC)CC
InChI	InChI=1S/C6H15O3P/c1-4-7-10(8-5-2)9-6-3/h4-6H2,1-3H3
Vlastnosti
Molární hmotnost	268,89 g/mol
Teplota tání	−1 °C (272 K)
Teplota varu	144 °C (417 K)
Bezpečnost
	; GHS02 ; GHS05; Nebezpečí
H-věty	H225 H314
P-věty	P210 P233 P240 P241 P242 P243 P261 P264 P280 P301+330+331 P303+361+353 P304+340 P305+351+338 P310 P321 P363 P370+378 P403+235 P405 P501
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hexachlordisilan je anorganická sloučenina se vzorcem Si₂Cl₆.^[2] Jedná se o bezbarvou, na vzduchu dýmavou kapalinu. Používá se na přípravu křemíku a jeho sloučenin.

Struktura a příprava

Hexachlordisilan má strukturu podobnou ethanu, délka vazby Si-Si je 233 pm.^[3]

Připravuje se chlorací silicidů, jako je například silicid vápenatý. Reakce probíhá podle této rovnice:^[4]

CaSi₂ + 4 Cl₂ → Si₂Cl₆ + CaCl₂

Reakce a použití

Na vzduchu a v dusíkové atmosféře je hexachlordisilan po několik hodin stabilní i při 400 °C, ovšem za přítomnosti Lewisových zásad se i při pokojové teplotě rozkládá na dodekachlorneopentasilan a chlorid křemičitý:^[5]

4 Si₂Cl₆ → 3 SiCl₄ + Si₅Cl₁₂

Tato přeměna se využívá při výrobě křemíkových polovodičů, využívaných například ve fotovoltaických článcích.^[2]

Hexachlordisilan je také možné použít k deoxygenačním reakcím, jako je následující obecná reakce s využitím fosfinoxidu:

2 Si₂Cl₆ + OPR₃ → OSi₂Cl₆ + PR₃

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hexachlorodisilane na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d Hexachlorodisilane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Simmler, W. "Silicon Compounds, Inorganic", Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Weinheim: Wiley-VCH. DOI:10.1002/14356007.a24_001
↑ T.L. Cottrell, "The Strengths of Chemical Bonds," 2nd ed., Butterworths, London, 1958
↑ E. S. M. Seo; M. Andreoli; R. Chiba. Silicon tetrachloride production by chlorination method using rice husk as raw material. Journal of Materials Processing Technology. 2003, s. 351. DOI 10.1016/S0924-0136(03)00287-5.
↑ Emeleus, H. J. and Muhammad Tufail. "Reaction of Hexachlorodisilane with Bases and Alkyl Halides." Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry 29.8 (1967): 2081-084

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hexachlordisilan na Wikimedia Commons

[pubchem_cid_83497-1] Hexachlorodisilane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[Simmler-2] Simmler, W. "Silicon Compounds, Inorganic", Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Weinheim: Wiley-VCH. DOI:10.1002/14356007.a24_001

[3] T.L. Cottrell, "The Strengths of Chemical Bonds," 2nd ed., Butterworths, London, 1958

[4] E. S. M. Seo; M. Andreoli; R. Chiba. Silicon tetrachloride production by chlorination method using rice husk as raw material. Journal of Materials Processing Technology. 2003, s. 351. DOI 10.1016/S0924-0136(03)00287-5.

[5] Emeleus, H. J. and Muhammad Tufail. "Reaction of Hexachlorodisilane with Bases and Alkyl Halides." Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry 29.8 (1967): 2081-084

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]