Třída Gloucester

Třída Gloucester
	HMS Liverpool
Obecné informace
Uživatel	Royal Navy
Typ	lehký křižník
Lodě	3
Osud	2 potopeny; 1 vyřazen
Předchůdce	třída Southampton
Nástupce	třída Edinburgh
Technické údaje po dokončení
Výtlak	9400 tn (standardní); 11 650 tun (plný)
Délka	180,28 m
Šířka	19 m
Ponor	6,27 m
Pohon	4 tříbubnové kotle; 4 turbínová soustrojí; 82 500 hp
Rychlost	32,3 uzlu
Posádka	800
Výzbroj	12× 152mm kanón (4×3); 8× 102mm kanón (4×2); 8× 40mm kanón (2×4); 6× 533mm torpédomet (2×3)
Pancíř	114mm boky; 51mm paluba; 51–102mm věže; 25,4–114mm muniční sklady
Letadla	2× hydroplán Supermarine Walrus
Technické údaje Liverpool (1945)
Výzbroj	9× 152mm kanón (3×3); 8× 102mm kanón (4×2); 34× 40mm kanón (6×4, 11×1); 5× 20mm kanón (5×1); 6× 533mm torpédomet (2×3)

Třída Gloucester byla třída lehkých křižníků britského královského námořnictva. Představovala druhou skupinou britských lehkých křižníků souhrnně označovaných jako třída Town. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Křižníky byly nasazeny během druhé světové války. Dva byly v bojích potopeny. Poslední Liverpool byl vyřazen roku 1958.

Stavba

Byla to v zásadě modifikovaná třída Southampton s novým můstkem, silnějším pancířem paluby nad pohonným systémem a zesílenou ochranou dělových věží.^[2] Výtlak narostl o cca 300 tun. Trojici křižníků této třídy stavěla trojice britských loděnic v letech 1936–1939. Do služby byly přijaty v letech 1938–1939.

Jednotky třídy Gloucester:^[1]

Jméno	Loděnice	Založení kýlu	Spuštění na vodu	Přijetí do služby	Status
Gloucester (62)	Devonport Dockyard	22. září 1936	19. října 1937	31. ledna 1939	Dne 22. května 1941 u Kréty potopen německými bombardéry.
Liverpool (11)	Fairfield, Govan	17. února 1936	24. března 1937	2. listopadu 1938	Prodán do šrotu 1958.
Manchester (15)	Hawthorn Leslie, Hebburn	28. března 1936	12. dubna 1937	4. srpna 1938	Dne 13. srpna 1942 těžce poškozen italskými torpédovými čluny MAS a následně potopen.

Konstrukce

Základní výzbroj tvořilo dvanáct 152mm/50 kanónů Mk.XXIII ve čtyřech třídělových věžích, osm dvouúčelových 102mm kanónů QF Mk.XVI HA, dva čtyřhlavňové protiletadlové 40mm kanóny Pom-pom a dva trojité 533mm torpédomety. Po stranách předního komínu se nacházel hangár pro až tři hydroplány. Nesen byl jeden katapult. Pohonný systém tvořily čtyři tříbubnové kotle Admiralty na naftu a čtyři turbínová soustrojí Parsons o výkonu 82 500 hp, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32,3 uzlu.^[1]

Modifikace

Protiletadlová výzbroj křižníku Manchester byla před jeho potopením posílena o tři 40mm kanóny a pět 20mm kanónů.^[1] V letech 1943–1943 křižník Liverpool prodělal opravu poškození způsobeného leteckým torpédem. Zároveň byla odstraněna třetí dělová věž a katapult. Naopak posílena byla protiletadlová výzbroj, kterou tvořilo šest čtyřhlavňových a čtyři jednohlavňové 40mm kanóny Pom-pom, sedm 40mm kanónů Bofors a pět 20mm kanónů. Torpédomety zůstaly zachovány.^[1]

Operační služba

Všechny tři křižníky bojovaly v druhé světové válce. Dva byly v bojích ztraceny. Gloucester potopily 22. května 1941 poblíž Kréty německé bombardéry. Křižník dostal nejméně čtyři přímé zásahy a tři další pumy vybuchly v jeho blízkosti.^[1] Manchester nejprve ve Středomoří vážně poškodilo letecké torpédo a musel být devět měsíců opravován. V srpnu 1942 se Manchester ve Středomoří zapojil do operace Pedestal. Dne 13. srpna 1942 jej u mysu Bon těžce poškodil italský torpédový člun MAS, jehož torpédo zasáhlo strojovnu. Křižník následně potopila vlastní posádka.

Lehký křižník Liverpool sice nebyl potopen, za války však utrpěl hned dvě těžká poškození, takže většinu války strávil v opravě. Poprvé jej v říjnu 1940 zasáhlo letecké torpédo, přičemž přišel o celou příď po první dělovou věž. Opravován byl rok. Následně jej ve Středomoří v červnu 1942 opět zasáhlo letecké torpédo, tentokrát však do strojovny. Opravován byl až do července 1945.^[1] Po válce Liverpool sloužil několik let ve Středomoří.^[3] Od roku 1952 byl v rezervě. Do šrotu byl prodán roku 1958.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. New York: Conway Maritime Press., 1985. S. 32. (anglicky)
↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 36 s. ISBN 80-206-0357-3.
↑ GARDINER, Robert; CHUMBLEY, Stephen; BUDZBON, Przemysaw. Conways All the World's Fighting Ships 1947–1995. Annapolis: Naval Institute Press, 1996. S. 488. (anglicky)