Velký Kavkaz

Большой Кавказ დიდი კავკასიონი Böyük Qafqaz
Kavkazský hřeben v Archyzu
Nejvyšší bod	5633 m n. m. (Elbrus)
Délka	1100 km
Šířka	150 km
Nadřazená jednotka	Kavkaz
Sousední jednotky	Krymské hory, Předkavkazí, Malý Kavkaz
Podřazené jednotky	Západní Kavkaz, Střední Kavkaz, Východní Kavkaz
Světadíl	Asie
Stát	Rusko Rusko Gruzie Gruzie Ázerbájdžán Ázerbájdžán
Horniny	rula, žula
Povodí	Kubáň, Sulak, Těrek, Kuma, Rioni, Kura
Souřadnice	43°0′2″ s. š., 43°6′39″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Kavkaz (rusky Большой Кавказ – Bol'šoj Kavkaz, gruzínsky დიდი კავკასიონი – Didi Kavkasioni, ázerbájdžánsky Böyük Qafqaz) je severní a vyšší část kavkazského horského systému.

Táhne se v délce 1100 km a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře.

Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5203 m), potom Šchara (5201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5033 m).^{[p. 1]} Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná (listnaté lesy do 1500 m n. m., výše jehličnaté, pak polonina). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.

V podélném (severozápado-jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:

• Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
  • hlavní kavkazský (rozvodný) hřeben s výškou přes 3 500 m n. m. a nejvyšším vrcholem Šchara
  • na severní straně paralelně s ním probíhající boční kavkazský hřbet s nejvyššími vrcholy Kavkazu a nejvyšší horou Elbrus
• Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
  • Skalistý hřbet (rusky Скалистый хребет, 3300–3600 m)
  • Pastevní hřbet (rusky Пастбищный хребет, 1200–1500 m) – mezi Skalistým hřbetem a Černými horami
  • Černé hory (rusky Лесистый хребет, 600–1300 m) – hustě zalesněné, táhnoucí se severně ve vzdálenosti 18–64 km od hlavního hřebene
• Jižní pásmo Velkého Kavkazu tvoří hřebeny přiléhající z jihu k hlavnímu kavkazskému hřebenu. V Ázerbájdžánu se na jižních svazích nachází Státní přírodní rezervace İsmayıllı.

Tradičně je Velký Kavkaz příčně rozdělen na tři části:

• Západní Kavkaz – úsek mezi Černým mořem a úpatím hory Elbrus
• Centrální Kavkaz – úsek s horami Elbrus a Kazbek (včetně)
• Východní Kavkaz – úsek od úpatí Kazbeku ke Kaspickému moři

Hlavní kavkazský hřeben, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7–8 °C teplejší než v Předkavkazsku).

Přes hlavní kavkazský hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem u Rokského průsmyku, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.

• Kavkaz (region)
• Nejvyšší hory Velkého Kavkazu
• Malý Kavkaz

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký Kavkaz na Wikimedia Commons