Erimo (AMC-491)

Erimo (AMC-491)
Základní údaje
Typ	minonoska minolovka stíhač ponorek
Zahájení stavby	10. prosince 1954
Spuštěna na vodu	12. července 1955
Uvedena do služby	28. prosince 1955
Osud	vyřazena 1982
Předchůdce	Cugaru (ARC-481)
Následovník	třída Hajase
Takticko-technická data
Výtlak	634 t (standardní) 700 t (plný)
Délka	65,5 m
Šířka	7,9 m
Ponor	2,64 m
Pohon	2 diesely 2500 hp
Rychlost	18 uzlů
Posádka	87
Výzbroj	2× 40mm kanón (1×2) 2× 20mm kanón (2×1) 1× Hedgehog 4 vrhače, 2 spouštěče
Elektronika	SPS-5 QHB

Erimo (AMC-491) byla víceúčelová minonoska japonských námořních sil sebeobrany, která sekundárně sloužila také jako minolovka a stíhač ponorek.^[1] Provozována byla v letech 1955–1976. Poté byla upravena na pomocnou loď YAS69 (především byla sejmuta protiponorková výzbroj) a do roku 1982 dosloužila jako základna pro potápěče.^[1][2]

Plavidlo postavila loděnice Uraga Dok v Uraga. Kýl byl založen 10. prosince 1954^[2], na vodu byla loď spuštěna 12. července 1955 a dne 28. prosince 1955 byla přijata do služby.^[1]

Elektroniku tvořil radar SPS-5 a sonar QHB. Plavidlo bylo vyzbrojeno dvěma 40mm kanóny, dvěma 20mm kanóny, jedním salvovým vrhačem hlubinných pum Hedgehog, dále čtyřmi vrhači a dvěma spouštěči hlubinných pum. Loď mohla být vybavena minolovným vybavením. Pohonný systém tvořily dva diesely Sasebo HI 5LKT42/56 o výkonu 2500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.^[1]