Abcházie byla i přes nevoli místních obyvatel začleněna do Gruzínské SSR.
Osetie byla rozdělena na Jižní a Severní mezi Gruzii a Rusko.
Oblasti s převažující většinou jednoho národa byly předány jiným SSR (např. Náhorní Karabach, Jižní Gruzie).
Za éry SSSR byly tyto státy industrializovány a etnické problémy se zde příliš neprojevovaly. Po rozpadu SSSR se tyto státy staly opět nezávislými a postupně všechny vstoupily do SNS (Gruzie po válce v Jižní Osetii v roce 2008 vystoupila). Ale už těsně před začátkem rozpadu začaly první etnické konflikty (Náhorní Karabach), které pokračují s různou intenzitou dodnes. V roce 2008 byla válka mezi Jižní Osetií a Gruzií. Poslední otevřená válka zde proběhla v roce 2020 mezi Ázerbájdžánem a Republikou Arcach v Náhorním Karabachu obývaném Armény. Výsledek je takový, že kromě 3 celosvětově uznaných států tu existují další 3 sporné státy (Jižní Osetie, Abcházie, Náhorní Karabach – roku 2016 přejmenován na Republiku Arcach).
Ekonomika
Po rozpadu SSSR propukla ve všech státech Zakavkazska krize. Do roku 1995 klesla ekonomika o 30–40 %, pak následovalo několik let stagnace až do roku 1998, kdy začal prudký hospodářský růst (Ázerbájdžán dokonce obsadil v letech 2006 a 2007 první místo ve světě). Zakavkazsko je poměrně zaostalá oblast, v zemědělství pracuje kolem 40% obyvatel (Arménie 39%, Gruzie 52,2%, Ázerbájdžán 38,3%). V Gruzii a Abcházii, kde jsou subtropické podmínky, se pěstuje hlavně víno (v roce 2009 bylo v Gruzii vyrobeno 15,8 miliónů lahví vína a 10,9 miliónů bylo vyvezeno do 45 zemí světa) ,ale pěstuje se zde také čaj nebo citrusy a v Abcházii i třeba tabák. V Arménii se pěstují hlavně obiloviny (pšenice a ječmen), kterým prospívá místní vulkanická půda a s pomocí umělého zavlažování se zde v menší míře pěstují také fíky, granátová jablka, meruňky a olivy (hlavně u řeky Araks a v údolích severně od Jerevanu). V Ázerbájdžánu, kde převládá suché subtropické počasí, se hlavně pěstuje bavlna, tabák, citrusy a víno. Všechny zakavkazské státy jsou ve větší či menší míře závislé na těžbě surovin, nejvíce Ázerbájdžán, u něhož 81% exportu tvoří těžba ropy, v Gruzii a Arménii se ropa příliš nevyskytuje, ale velmi důležitá je zde těžba mědi nebo hořčíku.
Zakavkazsko se nachází v mírném až subtropickém podnebném pásu. Velký Kavkaz zabraňuje průnikům studeného kontinentálního vzduchu ze severu a od Černého moře sem vanou teplé větry, které přinášejí hojnost srážek. Čím více se vzdalujeme od pobřeží Černého moře směrem na východ srážek ubývá. Zatímco u pobřeží Černého moře průměrné roční srážky dosahují až 2500 mm, tak u pobřeží Kaspického moře pouze kolem 300 mm. Zakavkazsko je velice hornatá oblast, třeba žádné území v Arménii (s výjimkou malých údolí) neleží níž než 1000 m nad mořem. Zatímco v nížinách v Gruzii vládne subtropické podnebí, o kousek vedle na vrcholcích Kavkazu je sněhová pokrývka.
Hranice Evropy
V Česku se nejčastěji udává, že geografická hranice Evropy vede podél řek Kuma a Manyč. Existují ale i jiné výklady. Stejně jako v Česku se vyučují hranice mezi Evropou a Asií i ve zbytku kontinentální Evropy, v USA nebo v Británii se upřednostňuje verze, v níž jsou hranice Evropy umístěny na hlavním hřebeni Kavkazu. V tom případě Mont Blanc ztrácí pozici nejvyšší hory Evropy a je nahrazen Elbrusem. Podle některých kartografů vede hranice Evropy souběžně s jižní hranicí Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu, takže Zakavkazsko se nachází buďto celé v Evropě, částečně v Evropě a částečně v Asii nebo také celé v Asii.
Kromě fyzikálních a geografických kritérií jsou země Zakavkazska často označovány jako evropské na základě politické a kulturní blízkosti moderní Evropy[4][5].
↑ Archivovaná kopie. rustrademission.ru [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-28.
↑ Europe Map / Map of Europe - Facts, Geography, History of Europe - Worldatlas.com. WorldAtlas [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-08.